Jak vysvětlit růst TFP v průběhu současné recese

Americká ekonomika prochází poměrně atypickým obdobím. Ačkoliv prudce klesla zaměstnanost, produkce klesla mnohem méně. Klasická produkční funkce tak implikuje, že výrazně vzrostla celková faktorová produktivita (total factor productivity, TFP).

Jedním z vysvětlení je kompoziční efekt ve složení pracovní síly. Firmy se na začátku výrazné recese zbavily nejméně produktivních zaměstnanců, takže průměrná produktivita práce vzrostla. Z dat ovšem vyplývá, že tito propuštění zaměstnanci by museli (přinejmenším ve stávající ekonomické situaci) mít mezní produktivitu poměrně blízkou nule. Obšírněji se této problematice věnuje například Tyler Cowen.

Nicolas Petrosky-Nadeau z Carnegie Mellon University se snaží vysvětlit růst TFP v průběhu recese jiným kompozičním efektem (TFP during a Credit Crunch, pdf).
Modeluje firmy jako entity, které musí pro svou činnost získat úvěr a zaměstnance. Když se zhorší úvěrové podmínky (vzroste úroková míra na úvěry), pak některé firmy nebudou schopny dosáhnout zisku, propustí zaměstnance a přestanou fungovat - a budou to právě ty nejméně produktivní. Díky kompozičnímu efektu tak dosáhneme požadovaného výsledku. Průměrné TFP vzroste, přičemž vzroste i nezaměstnanost.

Verze paperu na webu ještě není dokončená, je zapotřebí ještě zapracovat na empirické části. Petrosky-Nadeaův článek je však důležitý pro pochopení toho, proč v USA takovým způsobem narostla nezaměstnanost. Pokud se jedná pouze o krátkodobé zhoršení úvěrových podmínek, měli by se lidé po skončení recese poměrně rychle vrátit na svá místa. Pokud ale skutečně šlo o lidi s velmi nízkou produktivitou práce v daném zaměstnání, bude hledání nové práce trvat podstatně déle.