čtvrtek 14. ledna 2010

Job market talks - na čem pracují začínající ekonomové


Akademický život s sebou přináší pravidelnost v podobě ročního cyklu. V oblasti ekonomie a financí na univerzitách vždy v lednu probíhají přijímací přednášky (job market talks), na kterých (skoro)absolventi doktorských programů představují svůj výzkum a ucházejí se o asistentské pozice. Jak trh práce v oblasti ekonomie probíhá, popsal už dříve Libor Dušek. Z českých univerzit systematicky zve kandidáty zřejmě jen CERGE-EI, zde je seznam seminářů z loňského roku.

Protože v Čechách se o akademickém výzkumu v ekonomii příliš nemluví, stojí za to se podívat, jakému výzkumu se věnují začínající nadějní ekonomové.
Loukas Karabarbounis z Harvardu prezentoval článek Labor Wedges and Open Economy Puzzles. Standardní modely zabývající se otevřenými ekonomikami obvykle nedostatečně vysvětlují řadu empirických faktů - například korelace makroekonomických veličin napříč zeměmi, nebo poměrně malou mezinárodní diverzifikaci finančních portfolií. Jedním z klíčových problémů je těsný vztah mezi chováním agregátní spotřeby (která je pozorovatelná v datech) a mezního užitku ze spotřeby (který hraje klíčovou roli při oceňování aktiv). Tento vztah lze rozbít řadou způsobů, problémem je však najít vhodnou oporu v datech. Loukas si na pomoc bere substituci mezi produkcí jednotlivců v tržních aktivitách (zachycenou v tržních datech) a produkcí v domácnosti. Tato myšlenka je odvozena z článku Garyho Beckera (Theory of the Allocation of Time, 1965) a v nedávné době v této oblasti udělali velký pokrok Erik Hurst and Mark Aguair. Jestli je použití této myšlenky na oblast mezinárodních financí přeci jen trochu přitažené za vlasy, se teprve ukáže.

Adam Zawadowski z Princetonu představil článek Entangled Financial Systems. V něm konstruuje model finančního systému, ve kterém banky diverzifikují riziko na trzích přes přepážku (OTC markets). Řídká síť a specifické kontrakty na mezibankovním trhu způsobují, že bankrot jedné banky může přivést ke kolapsu celý systém. Jako řešení Adam v modelu navrhuje povinné pojištění kontraktů. Jak podotklo publikum, povinné zveřejňování investičních pozic, na základě kterého by banky mohly uzavírat kontrakty, by kolapsům rovněž předešlo.

Patrick Hummel ze Stanfordu prezentoval článek On the Nature of Equilibria in a Downsian Model with Candidate Valence. Patrick analyzuje ekvilibria v modelech volebního chování, kde voliči volí nejen na základě politik, se kterými kandidáti do volebního boje vstupují, ale i na základě jejich osobních kvalit. Nachází ekvilibria, ve kterých oba kandidáti volí smíšené strategie, ale kandidát s menšími osobními kvalitami volí strategie více vzdálené od preferencí mediánového voliče (a randomizuje na obě strany jednorozměrného intervalu možných politik směrem od mediánového voliče), aby měl alespoň nějakou šanci na zvolení. Celou škálu rozšíření, včetně dvoukolových voleb, lze nalézt v článku.

Heidi Williams z Harvardu zkoumala dopad práv k duševnímu vlastnictví na následující výzkum v článku Intellectual Property Rights and Innovations: Evidence from the Human Genome. Efektivita práv k duševnímu vlastnictví (například patentů) je složitou otázkou. Na jednu stranu patent motivuje k výzkumu, na druhou stranu monopolní pozice subjektu, který získá patent na nový objev, zpomaluje další inovace. Zastánci silné patentové ochrany zdůrazňují první efekt, zatímco o druhém efektu příliš nemluví. Zpomalení následujícího výzkumu přitom může mít ze společenského hlediska větší negativní efekt než je kladný motivační efekt k prvotnímu výzkumu.

Problémem v diskusi je kvantitativní určení těchto efektů. Zatímco na makroekonomické úrovni se o analýzu pokoušejí například Michele Boldrin a David Levine, na mikroekonomické úrovni nám chybí prakticky jakákoliv použitelná data. Heidi se zaměřuje na specifický případ, a sice rozluštění lidského genomu. Na něm se podílely dva výzkumné týmy - veřejný, který rozluštěné části genomu uvolňoval do veřejné domény, zatímco soukromý ve firmě Celera rozluštěné části genomu krátkodobě chránil pomocí práv k duševnímu vlastnictví. Heidi ukazuje, že i krátkodobá (zhruba dvouletá) patentová ochrana vedla ke zpomalení následného výzkumu na částech genomu rozluštěných Celerou zhruba o 30% - v porovnání se situací, kdy by tyto části genomu byly rovnou uvolněny ve veřejné doméně. Tyto efekty se zdají být velmi velké, avšak jejich přenositelnost do jiných situací je kvůli absenci strukturálního modelu omezená. Přesto Heidi udělala obrovský kus práce.

Konečně Kirill Evdokimov z Yale prezentoval ekonometrický článek Identification and Estimation of a Nonparametric Panel Data Model with Unobserved Heterogeneity. V něm odvozuje novou metodu neparametrického odhadu neznámé nelineární regresní funkce v modelech pracujících s panelovými daty, které obsahují nepozorovatelnou heterogenitu. Metoda pracuje ve dvou fázích - nejprve dekonvoluje odhadovanou regresní funkci a náhodný šum a ve druhém kroku pomocí kvantilových metod konstruuje vlastní neparametrický odhad. Detaily jsou v odkazovaném článku.

Prezentace kandidátů jsou teprve na začátku a potrvají několik týdnů. K dalším zajímavým článkům se vrátím.

Žádné komentáře:

Okomentovat