Účinnost versus užitečnost

Zastánci šrotovného kritizují Českou republiku za to, že nezavedením šrotovného snižuje účinnost evropských politik a je jen černým pasažérem, majícím prospěch ze šrotovného fungujícího v okolních zemích.

Ano, mají pravdu. Češi skutečně vydělávají na tom, že se v okolních zemích (zejména v Německu) šrotovné zavedlo. Stejně jako Němci vydělávali na tom, že česká vláda nabízela investiční pobídky zahraničním firmám, které mohly vyvážet v Česku vyrobená levnější auta do Německa. Říká se tomu volný obchod.
Rovněž je pravda, že nezavedením šrotovného snižujeme jeho účinnost na evropské úrovni. Kdyby šrotovné zavedli koordinovaně všichni, jistě by se (alespoň krátkodobě, do opětovného zrušení) prodalo více aut. Aut, která dnes nikdo nechce. Vyšší účinnost neznamená vyšší užitečnost - v některých případech je lepší, když budou politiky účinné co nejméně. Není ani náhodou zřejmé, že šrotovné zvyšuje celkové bohatství společnosti.

Zajímavé bude sledovat, co se stane s poptávkou, až šrotovné zruší. Šrotovné působí zejména díky tomu, že se jedná o časově omezenou nabídku, takže ho využili hlavně ti, kteří si auto chtěli koupit sice ne teď, ale v blízké budoucnosti. Kdo ale bude auta kupovat v oné blízké budoucnosti?

Následující argument je jak z Hlavy XXII:

Americký příklad ukazuje, že miliardové půjčky pomohou tak na měsíc, dva. Příklad krásně dokumentuje, proč je (v Česku tolik nenáviděné) šrotovné, proti přímé pomoci jednotlivé firmě krásný systémový nástroj, který pomáhá všem stejně.

Neboli: Proti šrotovnému moc neprotestujte, mohli bychom zavést ještě něco horšího.