čtvrtek 5. března 2009

Smířlivý tón Tomáše Sedláčka


O nedávném článku Tomáše Sedláčka, který je filipikou proti formalizaci a matematizaci ekonomie, jsem jsem již dříve sepsal několik poznámek. Na stránkách iHned se současně ozvali i jiní.

Nyní Tomáš Sedláček zřejmě seznal, že výrazně přestřelil, a nasadil mnohem smířlivější tón, kterým se snaží svým kritikům vysvětlit, že to ve skutečnosti myslel mnohem mírněji (kritiky samozřejmě myslím ty, kteří se mu ozvali na iHnedu, pochybuji, že by četl tento blog). Už ani slovo o intelektuálním stop-stavu. Sláva, to je pokrok.
Přesto pravděpodobně žiji v jiném světě než Tomáš Sedláček, který píše:

Přehnaná aplikace matematiky má paradoxně tendenci zamlžovat realitu, navíc v praxi často sledujeme vyprázdnění obsahu na úkor formy.

V mé praxi v podstatě na každém semináři účastníky zajímá, jak prezentovaný model zjednodušit tak, aby byl co nejtransparentnější a bylo co nejjasněji vidět, jak funguje. A to jsme považováni za jednu z bašt formální ekonomie. Nemyslím si však, že jsme svou snahou zjednodušovat a vyjasňovat nějak ojedinělí.

17 komentářů:

  1. Matěj Šuster5. března 2009 7:37

    Pár citátů pro Jardu Borovičku (z disertační práce Dana Šťastného):

    Terence Hutchison:

    \"[I]t may be assumed that enhancing their own feeling of scientific status has been an important element in the utility function of mathematical economists, which is satisfied by the lavish use of mathematics and by the promotion of abstract, vacuous ‘rigour’ as the – profoundly unsuitable – overriding criterion and aim of the subject. (Hutchison, 1994, p. 287)\"


    As Hutchison sums up:

    \"[T]he traditional prime aim, or end, of the subject [i. e. advice on policy] has apparently been increasingly replaced, in recent decades, by games-playing (as Sir John Hicks described ‘much of economic theory’); by displays of brilliantly wise ‘new conversation’, or by technical virtuosity in the form of empirically vacuous mathematical ‘rigour’ or aesthetics. Such activities are then dignified as promoting some unspecified, non-predictive ‘understanding’, ‘wisdom’ or even ‘beauty’, or as examples of on-and-on-going, ever-changing, intriguing ‘discourse’. (Hutchison, 1994, p. 292)\"

    Reference:
    Hutchison, Terence W. (1994), The Uses and Abuses of Economics: Contentious Essays on History and Method, London: Routledge.

    OdpovědětVymazat
  2. Mateji, vezmu si to k srdci :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Ale - přinejmenším v kotlině Blátavy - má \"voňavý\" Sedláček naprostou pravdu. Nezáleží na formalizaci, ale na přesvědčivosti vyprávění. A přesvědčivost příběhů jeho chlebodárce s oblibou zvyšují samopalníci. Kdo by odolal?

    OdpovědětVymazat
  4. Matěj Šuster5. března 2009 16:29

    To je dobře. :)

    Přečti si tamten paper od Colandera & spol., ten se vztahuje k velmi příbuznému až totožnému tématu a dává vám (= modelářům) pěkně za uši. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Souhlasím, že Colander et al. kritizují současný stav ekonomické modelování (někde objektivně, jinde zaujatě, někde se dobývají do otevřených dveří, někde mají přínosné poznámky, jinde jsou úplně mimo a je vidět, jak se jim do článku silně promítají jejich úzké specializace, které považují za \"ty správné\").

    To, do jaké míry mají pravdu, ale není z hlediska naší debaty pod tímto článkem podstatné (je to podstatné v jiném kontextu, ale to necháme třeba na jindy). Dejme tomu, že pravdu mají.

    Podstatné z hlediska debaty pod tímto článkem je, že nekritizují ekonomické modelování, protože by bylo horší než \"kecací\" ekonomie typu Tomáš Sedláček. Naopak:

    \"Common-sense advice, although useful, is a POOR SUBSTITUTE for an underlying model that can provide much needed guidance for developing policy and regulation.\"

    [zdůraznění jsem přidal já]

    Naopak, když si přečteš jejich doporučení, tak z nich zcela jednoznačně vyplývá směřování k mnohem složitějším modelům a složitější ekonometrii. Podle nich jsou současné modely příliš zjednodušující.

    Takže pravý opak Sedláčka. A ani ty z Colandera et al. pravděpodobně nemůžeš mít radost :-).

    OdpovědětVymazat
  6. Matěj Šuster5. března 2009 19:01

    No, mně spíš zajímala jejich hodnotící část, méně už jejich doporučení, ale i tam mohu mít minimálně radost z toho, že doporučují, aby se více dbalo na realističnost předpokladů, na nichž jsou modely vybudovány.

    V případě Sedláčka není problém ani tak v tom, že je \"kecací ekonom\", nýbrž spíš v tom, že jeho populární články obsahují vysoký podíl slovní vaty a nesmyslných / irelevantních citátů a parafrází toho, co ten či onen slavný mudrc kde napsal či řekl.

    Např. Alchian nebo Demsetz jsou čistě verbální ekonomové, ale nijak jim to nebránilo v tom, aby vydatně přispěli k další kumulaci poznatků v rámci ekonomické vědy.

    OdpovědětVymazat
  7. Z celeho toho paperu mam velmi rozporuplne pocity (viz ten muj predchozi komentar).

    S realisticnosti predpokladu je to na samostatnou diskusi. Friedman by s tebou treba moc nesouhlasil :-).

    Problem se Sedlackem jsi vystihl pekne :-).

    OdpovědětVymazat
  8. Matěj Šuster6. března 2009 12:39

    Ještě připojuji link k Davis, William L. 2004. Preference Falsification in the Economics Profession. Econ Journal Watch 1(2): 359-368:
    http://www.econjournalwatch.org...f

    OdpovědětVymazat
  9. Vezmu to trochu stručně.

    Friedman: Když už tak obsáhle cituješ parafráze z Friedmana (1991), proč si nepřečteš originální článek? Nabudeš z něj zcela jiného dojmu - Friedman bere vliv matematiky a rigorózní analýzy celkově jako pozitivní. Samozřejmě, že kritizuje určité věci, ale celkový tón je zřejmý. Robert Nelson je ale zřejmě mistrem v překrucování.

    Friedman má pravdu v tom, že dostupnost počítačů a všeobecné znalosti matematiky (zejména ale to první) umožnily řadě lidí provádět dosti bezobsažný výzkum (a skutečně jsem viděl dost velké hrůzy). Ale to je zejména proto, že se velmi rozšířila základna lidí, kteří provádějí \"výzkum\" v ekonomii. Z hlediska rozvoje disciplíny jsou ale takoví lidé irelevantní. Důležité je, že existuje zdravé a poměrně široké jádro, které ví, jak rigorózní metody využívat, aniž bychom se v nich ztratili.

    Klein, Romero: Obávám se, že tady jsou autoři poněkud nefér. JET publikuje i řadu výsledků, které bychom mohli označit za primární výzkum v ekonomii. To nemusí být ucelená teorie něčeho konkrétního. Ale nečetl jsem to celé.

    OdpovědětVymazat
  10. Použiju v podstatě Friedmanovy argumenty.

    \"Podle mně správnost predikce prostě nestačí. Musíš zároveň dostatečně chápat i proces, kterým daný výsledek vznikl.\"

    Ano, ale to nezakládá nutnost co nejrealističtějších předpokladů.

    \"V opačném případě může jít pouze o dočasnou / nahodilou shodu predikce modelu / teorie s realitou.\"

    Ano, a čím specifičtější (reálnější) předpoklady si stanovíš, tím větší bude riziko, že šlo o náhodnou shodu. Risk of overfitting.

    \"Můžeš při tom používat zjednodušující předpoklady, ale pak musíš pečlivě odůvodnit, proč je Tvůj model / Tvá teorie relevantní ve vztahu k realitě, ačkoli vychází z nerealistických předpokladů.\"

    Ano, to vždy. Ale to je úděl.

    \"Aplikace modelů / teorie na realitu a důkaz toho, že relaitu vysvětluje lépe, než alternativní modely / teorie, to je IMHO jádro vědecké práce v oblasti ekonomie.\"

    Ano, jenže je rozdíl mezi \"vysvětlovat realitu\" a \"popsat ji pomocí předpokladů\". Pokud je výsledek modelu souhrnem \"popisu reality pomocí předpokladů\" a \"vysvětlovat realitu uvnitř modelu nebo teorie\", pak je pro danou kvalitu výsledků lepší méně předpokladů než více. Friedmanovo \"explaining more by less\".

    OdpovědětVymazat
  11. Matěj Šuster7. března 2009 8:04

    Z jiného soudku:
    protože dělat opravdu výzkum (na rozdíl od předstírání výzkumu) dovede asi jen velmi omezená skupina lidí, možná by bylo prospěšné více oddělit pedagogickou činnost od výzkumné činnosti.

    Aspoň by odpadla tahle šílená nadprodukce (pseudo)výzkumu a snadněji by šlo oddělit zrno od plev.

    OdpovědětVymazat
  12. Matěj Šuster7. března 2009 8:17

    Jinak já nemám bohužel běžně přístup k jstoru či podobným databázím, takže jsem si originál nemohl ihned přečíst.

    OdpovědětVymazat
  13. Matěj Šuster7. března 2009 8:21

    Nicméně ses nevyjádřil k tomuto citátu (nikoli parafrázi) z Friedmanova článku:

    “[T]o summarize,” he writes, “there has been LITTLE CHANGE in the MAJOR ISSUES occupying the attention of economists: they are very much the same as those that Adam Smith dealt with more than two centuries ago. Moreover, there has NOT been a MAJOR SEA CHANGE in our UNDERSTANDING of these issues.”

    OdpovědětVymazat
  14. Matěj Šuster7. března 2009 8:53

    Jinak co se týče \"realističnosti předpokladů\", já si vůbec nejsem ani jist, zda mluvíme o tom samém.

    Já nehovořím o tom, že by teorie měla odrážet všechny detaily vysvětlovaného jevu (jakási úplná deskriptivní přesnost), nýbrž o tom, že by teorie neměla záměrně zavádět předpoklady, které jsou ve zjevném rozporu s realitou. To je myslím podstatný rozdíl.

    Friedman tyto dvě věci soustavně míchá dohromady. K tomuto viz Roderick T. Long: Realism and Abstraction in Economics: Aristotle and Mises versus Friedman, str. 9-13, http://mises.org...df/qjae9_3_1.pdf

    OdpovědětVymazat
  15. K tomu Friedmanovu citatu:

    Ze se stale zabyvame stejnymi (tedy alespon podobnymi) tematy, neni prekvapive. Podobne jsou na tom i jine vedni obory. Astronomove taky porad zkoumaji hvezdy. Ve vede doslo k radikalnim premenam zamereni (podle me) jen v okamzicich, kdy dany vedni obor dostal do ruky technicke prostredky, ktere mu umoznily diametralne odlisne metody zkoumani. Astronomie a dalekohledy. Biologie a technicke prostredky pro zkoumani DNA. Fyzika a technologie pro pozorovani casticoveho mikrosveta. I ekonomii silne poznamenaly technologie pro sber a zpracovani dat. K razantnimu prerodu treba dojde, az budeme mit technologicke prostredky pro zkoumani psychologie a rozhodovani lidi na chemicke a bunecne urovni (ne ty hracky, co mame ted). Kdo vi.

    Ze Friedman argumentuje, ze jsme se za tu dobu moc nenaucili, je samozrejme vaznejsi obvineni. Co k tomu rict - ja (a spolu se mnou jiste i mnoho dalsich) myslim, ze naucili. Kdo to rozsoudi?

    K jinemu soudku: Ano, v rade pripadu bych nebyl proti.

    K realisticnosti predpokladu se (snad) nekdy vratim, bohuzel nemam ted moc casu.

    OdpovědětVymazat
  16. Vyborna diskuze. Jen malou pripominku k \"razantnimu prerodu\" - i tam je to jen variace debaty o uroven presnosti predpokladu. Jelikoz genoekonomie ci neuroekonomie vykukuji, jiz probiha debata, ze i kdyz budeme o bio-geno-neuro determinantech rozhodovani vedet radove vice nez dnes, tak stejne nebude ekonomie provozovana jinak, jelikoz nespociva na predpokladech o techto pricinach (kupr. Gul, Pesendorfer 2005). Cili, ze obsah cernych skrinek ji az tak zajimat nemusi.

    Timto pohledem se tak technicka ekonomie stane tim, coz je dnes spise hanlive nazyvano ekonofyzikou, oborem hledajici statisticke pravidelnosti, jez komplexni systemi tvorene lidskymi entitami vykazuji vice-ci-mene bez predpokladu o povaze lidskeho chovani.

    Jinak k Sedlackovi jsme napsali posledni repliku take :-) - http://blog.ihned.cz...sedlackovske


    Faruk Gul and Wolfgang Pesendorfer, \"The Case for Mindless Economics\", 2005. http://www.princeton.edu...less.pdf (mluvi hlavne o neuroeconomics, argumenty jsou vsak obecne).

    OdpovědětVymazat
  17. Matěj Šuster9. března 2009 13:28

    Jarda Borovička:

    Mohl bys doporučit nějaký (nepříliš technický) článek o pokrocích makroekonomie v posledních cca 30 letech?

    Já četl \"The Macroeconomist as Scientist and Engineer\" od Mankiwa [z hlediska praktického využití velmi limitovaný pokrok] a \"Convergence in Macroeconomics:
    Elements of the New Synthesis\" od Woodforda, jenž sice zdůrazňuje větší shodu na určitých metodologických otázkách (\"jak modelovat\"), ale moc mě to tedy neuchvacuje.

    OdpovědětVymazat