Ekonomové se na něčem shodnou

Proč se ekonomové v dnešní době rozcházejí jak v přístupech, tak i v doporučeních více než jindy, jsem vysvětloval dříve. Přesto však existují otázky, kde se ekonomové na odpovědích v podstatě shodnou. Greg Mankiw má ve své učebnici seznam, kde na prvních pěti místech jsou (v závorce procento ekonomů, kteří s daným tvrzením souhlasí):

1. Stropy na nájemné snižují množství a kvalitu dostupného bydlení (93%) [Řekněte to někdo Stanislavu Křečkovi.]
2. Cla a dovozní kvóty obvykle snižují celkový hospodářský blahobyt. (93%) [Překvapuje mě, že tady není sto procent.]
3. Flexibilní pohyblivé měnové kurzy jsou efektivní monetárním uspořádáním na mezinárodní úrovni. (90%) [Optimální měnové zóny se obecně špatně hledají a různé Bretton-Woods nebo zlaté standardy se přežily.]
4. Fiskální politika (např. daňové škrty a/nebo zvyšování vládních výdajů) má významný stimulační efekt na ekonomiku ve stavu nižší než plné zaměstnanosti. (90%) [Tohle je možná nečekaně vysoké, ale svou roli zřejmě hraje formulace A/NEBO, kde si každý může něco vybrat dle libosti.]
5. USA by neměly omezovat zaměstnavatele v outsourcování práce do zahraničí. (90%) [Tady je jedno video lepší než tisíc slov.]

Většina z tvrzení je ekonomicky liberální. Vybíral snad Mankiw jen mezi volnotržně zaměřenými ideology? Ne. Výše uvedená tvrzení jsou natolik prověřená daty, že je podepíší rozumně smýšlející ekonomové bez ohledu na pozici v politickém spektru či preference pro vládní zásahy. Všech pět by bez problémů podepsal i Paul Krugman.