Obamův stimulační plán, který má zmírnit hospodářskou recesi, nabírá jasnějších rozměrů - a zatím k nelibosti levicového křídla amerických Demokratů.
Ti doufali, že plán bude sestávat zejména z masivních vládních výdajů. Paul Krugman v listopadu navrhoval minimálně 600 miliard dolarů a dnes to je ještě víc.
I Obama to původně viděl s vládními výdaji optimisticky: ovšem jeho počáteční návrhy obsahovaly jen neurčitě míněná doporučení jako investice do školních budov. Nyní ale zjistil věc, na kterou ho mnozí předem upozorňovali - že zkrátka neexistuje dost účelných projektů, za které by bylo peníze možné utratit. A naštěstí se Obama nesnaží vyslyšet staré Keynesovy návrhy na stimulaci ekonomiky tím, že vláda bude do země zakopávat láhve s penězi, aby si je lidé vykopali.
Když chce vláda stimulovat ekonomiku a zároveň nemá jak zvyšovat vládní výdaje, zbývá druhá možnost - snižovat daně. A přesně k tomu teď Obama směřuje - z navrhovaných 775 miliard dolarů vládního balíčku představuje 40% daňové škrty. Ty mají tu výhodu, že volné prostředky se do ekonomiky dostanou mnohem rychleji než skrze vládní výdaje.
První oblastí snižování daní jsou daňové kredity pro nízko- a středněpříjmové skupiny. To má dva háčky. Tím prvním je, že pokud budou daňové škrty platit jen pro nízkopříjmové skupiny, zvyšuje to mezní míry zdanění pro skupiny s vyššími příjmy. To však lze jednoduše vyřešit tím, že škrty se budou vztahovat na spodní daňová pásma pro všechny.
Tím druhým, větším problémem je, že daňové kredity z loňského roku ukázaly, že Američané v současné situaci velkou část těchto těchto peněz uspoří, resp. pomocí nich splácí dluhy. Ani to ale není neřešitelné. Uspořené peníze lze proměnit v investice - a aby tento proces probíhal co nejrychleji, navrhuje Obama úlevy pro investující firmy.
Balík Obamových návrhů obsahuje i řadu dalších opatření, z nichž některá jsou problematická. Ale výše uvedený plán je jednou z těch lepších zpráv.
Žádné komentáře:
Okomentovat