pondělí 30. listopadu 2009

Specializace a úspory z rozsahu versus heterogenita lidí


Po předchozím příspěvku, který se týkal informativnosti HDP, budeme pokračovat v opravách nepřesností a omylů.

Tentokrát v článku Tomáše Sedláčka, který se týkal přínosů vzájemného obchodu. Tomáš píše:

Adam Smith - takto tatíček ekonomie - kdysi napsal, že bohatství národů spočívá ve specializaci. Čím je obchodující celek větší, tím bohatší bude, protože se specializace bude moci víc rozvinout. ....

Adam Smith ale nezdůraznil jednu věc. Na to, abychom spolu mohli obchodovat - aby se mohla specializace zdravě a spontánně rozběhnout, musíme být jiní. Dva nachlup stejní lidé, se stejnými chutěmi a schopnostmi, spolu moc obchodovat nemohou, protože nemají co směnit.

středa 25. listopadu 2009

HDP a jeho korelace s indikátory kvality života


Do českých ekonomických blogů se vnáší filozofování bez obsahu. Zatímco před pár lety se z každé desetiny procenta změny kdejakého ekonomického indikátoru dělaly dalekosáhlé závěry (ve skutečnosti je velká část meziměsíčních fluktuací dílem náhody), v dnešní době jsou tvrdá čísla zřejmě tabu.

Dalším příspěvkem do sbírky je článek jinak dobře píšícího Davida Marka HDP a štěstí. V něm autor kritizuje HDP jako velmi neinformativní veličinu:

HDP říká, kolik se vyrobí za nějakou dobu na nějakém území. Nic víc, nic míň. Dokonce i v rámci ekonomie poskytuje HDP jen velmi málo informací.

Ačkoliv první citovaná věta je principiálně pravdivá, je přinejmenším zavádějící. Informace obsažené v HDP je totiž mnohem více, než se autor snaží naznačit. HDP totiž vyjadřuje vyrobené množství v tržních cenách (případně očištěných o inflaci). Odráží tedy nejen schopnost dané země zboží vyrobit, ale i ochotu obyvatel si dané zboží při daných cenách koupit. Tržní ceny (a skrz ně i HDP) tak odrážejí mezní užitek, který obyvatelé získávají z koupě daného zboží. Stejným způsobem nám ekonomická teorie zároveň umožňuje odvodit mezní ocenění užitečných věcí v lidském životě, které se do HDP nezapočítávají - například volného času.

neděle 25. října 2009

Risk Price Dynamics

Jeden z důvodů, proč jsem v poslední době psal na blog méně, pominul. Paper je hotov a odeslán do journalu, můžeme začít pracovat na dalším.

pondělí 12. října 2009

Nobelova cena za ekonomii 2009 - Elinor Ostrom a Oliver Williamson


Oliver Williamson je z dvojice laureátů ten více očekávaný. Polovinu ceny získal za analýzu ekonomického řízení, obzvláště vymezení hranic firmy.

Otázka, proč vlastně existují firmy a kde jsou jejich hranice, vypadá na první pohled jednoduše, ve skutečnosti je však mnohem komplexnější. Ve světě s úplnými trhy bez transkačních nákladů není pro firmy místo - každá transakce může probíhat mezi nezávislými osobami.

Takový svět samozřejmě není, přesto není jednoduché porozumět, proč přesně firmy vznikají, a proč jsou takové, jaké jsou. Nebo jinak - je poměrně jednoduché přijít z celou řadou potenciálních příčin. Ale které jsou ty opravdu důležité?

neděle 11. října 2009

Kdo získá Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2009?


Letos se o Nobelově ceně za ekonomii mluví daleko méně než v předchozích letech. Thomson Reuters nabídl celé spektrum jmen - od těch více překvapivých (neuroekonom a behaviorální ekonom Ernst Fehr, behaviorální ekonom Matthew Rabin), přes dvojici zabývající se mimo jiné environmentální ekonomií (William Nordhaus a Martin Weitzman), po trojici, která přispěla k porozumění velmi aktuálním problémům monetární ekonomie a politiky (John Taylor, Jordi Galí a Mark Gertler).

Thomson Reuters se v posledních dvou letech sice netrefil, přesto má však zajímavou schopnost se správným odpovědím přiblížit. V roce 2007 tipoval dvojici Robert Wilson a Paul Milgrom za teoretickou a praktickou práci na mechanismech aukcí (cenu v roce 2007 získala trojice Leonid Hurwicz, Eric Maskin a Roger Myerson za velmi příbuznou oblast teorie tvorby ekonomických mechanismů (mechanism design)) a rovněž dvojici Elhanan Helpman a Gene Grossman za příspěvky k pochopení mezinárodního obchodu (přesně za toto získal Nobelovu cenu v roce 2008 Paul Krugman).

pátek 9. října 2009

Teorie racionálních očekávání získala Nobelovu cenu míru


Nobelova cena míru v minulosti zažila nejedno podivné překvapení. Vždycky ale byla udělována za něco, co laureáti během svého života vykonali.

Dnes se ale vše změnilo.

pátek 2. října 2009

středa 30. září 2009

Odměňování manažerů a Janotovy návrhy


Eduard Janota navrhuje změny v odměňování šéfů státních firem, které by vedly ke snížení platů těch manažerů, jejichž firmy neprosperují. To zní jako logické opatření, ovšem situace je ve skutečnosti mnohem složitější. Pravidla odměňování vysokých manažerů, kteří mohou dramaticky ovlivnit směřování firmy, jsou komplikovaným ekonomickým problémem, ve kterém hrají klíčovou roli motivační faktory, asymetrická informace, sklon manažerů k riziku nebo teorie neúplných kontraktů.

sobota 12. září 2009

Iluze, zákon velkých čísel a Bayesovské metody


Schopný iluzionista dokázal přimět bloggery k psaní článků o tom, jak kolektivní vědomí (možná) dokáže předvídat čísla v loterii.

O co jde? Britský iluzionista Derren Brown v jedné ve svých show přesně "předpověděl" výsledky středečního tahu britské národní loterie. Prý k tomu použil tým 24 lidí, kteří přesné předpovědi dosáhli pomocí kolektivního vědomí.

Co na tom, že se nic takového nestalo. Brown pouze nejprve na jevišti v televizi pustil přímý přenos losování, a poté odhalil míčky, na kterých byla napsána tatáž čísla.

Pěkný trik, proč ne. Lidé věří různým iluzím. Horší však je, když bloggeři začnou psát o tom, jak se výše uvedený mechanismus kolektivního vědomí podobá jiným situacím, které jsou naopak založené na exatních matematicko-statistických principech.

pátek 4. září 2009

Na letišti v Ruzyni už funguje wifi zdarma

Minulý týden byly sice hotspoty už aktivní, ale ještě se skrz ně nedalo připojit k internetu. Teď už internet funguje - tenhle příspěvek je psaný z terminálu C. Rychlost sice není závratná, ale na vyřízení nejnutnějších věcí postačí.

Bohužel má internet zdarma na letišti některá drastická omezení. Funguje pouze webové rozhraní, žádné další protokoly včetně POP3 nejsou povolené. Ani Skype nenaběhne. Navíc systém každých pět minut přesměrovává na reklamní stránku. Internet zadarmo zkrátka něco stojí.

Dnes se vracím domů, tak snad zase bude po delší době čas na blogování. Určitě je o čem psát.

sobota 8. srpna 2009

čtvrtek 9. července 2009

Proč v USA nefunguje vysokorychlostní železnice


Jednou z klíčových oblastí Obamova stimulačního balíčku je i podpora vysokorychlostních železnic v USA. Spojené státy přitom zatím žádnou takovou pořádnou trať nemají. Ve většině případů se totiž geografie USA pro vysokorychlostní železnice nehodí, a když už ano, tak v cestě zase stojí státní železnice Amtrak.

středa 8. července 2009

Nelineární dynamika dopravních systémů


Externality spojené s provozem dopravních prostředků jsou vysoce nelineární. Dokud se v dopravním systému pohybuje jen málo aut, externality jsou v podstatě nulové. Jakmile však jejich počet přeroste kritickou hranici, systém se začne ucpávat a dopad každého dalšího auta na všechny ostatní je obrovský.

Charles Komanoff si dal tu práci, aby vyčíslil externality spojené s provozem aut po Manhattanu. O tom, že Manhattan je v podstatě učebnicovým příkladem přetíženého dopravního systému, kde externality hrají obrovskou roli, není pochyb. Skutečná kvantifikace externalit je však obtížná.

neděle 5. července 2009

Kontrola Internetu po turecku


Používání Internetu v Turecku není úplně bezproblémové. Turecká vláda filtruje obsah, což občas mívá nepříjemné důsledky. Tohle se objeví, pokud se chcete dostat na stránky Chrise Ayrese:

pátek 26. června 2009

Jaký podíl na HDP může dosáhnout sektor zdravotnictví?


Na růst podílu výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP varovně poukazuje řada lidí. Naposledy Hana Brixi na svém blogu odkazuje na studii, kterou vypracoval americký Council of Economic Advisors a která upozorňuje na to, že výdaje na zdravotnictví v USA mohou do roku 2040 dosáhnout až 35% podíl na HDP (podle příloh k dokumentu to vypadá, že pro výpočet používají ekonomické modelování, avšak v tak zjednodušené podobě, že silně pochybuji o jeho smysluplnosti).

Pro některé komentátory je takový podíl zdravotnictví na HDP naprosto nepředstavitelný. Přitom k podobným strukturálním změnám průběžně dochází v celém hospodářství.

neděle 21. června 2009

Jak nikdy nezavést státní maturitu


Způsob, jak nikdy nezavést jednotnou maturitní zkoušku a zároveň se zbavit odpovědnosti, názorně ilustroval Jiří Havel na svém blogu, když svůj příspěvek ukončil následujícím vyjádřením:

ČSSD podpoří odklad maturit z věcných důvodů, ale také proto, aby se koncepční otázka nestala předmětem předvolební demagogie.

To od Jiřího Havla vypadá jako velmi rozumné - nikdo by nechtěl, aby se rozhodnutí o tak důležité zkoušce stalo politikem. Znamená to však, že chce Jiří Havel odložit jednotnou maturitu právě o jeden rok a pak ji ČSSD už jednoznačně podpoří? V žádném případě! Vyjádření totiž pokračuje:

pátek 12. června 2009

Kdo se to ozývá z Barcelony?


Poté, co Real Madrid ohlásil v krátkém sledu za sebou nákupy Cristiana Ronalda a Kaká, ozval se protest z Barcelony.

čtvrtek 11. června 2009

Proč si (ne)vzít peníze z ČEZu


Ziskový polostátní ČEZ přijde na přetřes kdykoliv vláda potřebuje nějaký mimořádný zdroj financování. Není tomu jinak ani u naší přechodné vlády - ministr dopravy Gustáv Slámečka navrhnul zalepit díru ve Státním fondu dopravní infrastruktury buď prodejem akcií nebo výplatou mimořádné dividendy. Ministr financí Eduard Janota ale plán odmítl.

Nechme stranou myšlenku prodeje akcií, na který vzhledem k poklesu akciových trhů pravděpodobně není nejlepší doba, a podívejme se na výplatu mimořádné dividendy. A priori není na takové myšlence ještě nic špatného - pokud je firma překapitalizovaná a nemá pro své finanční prostředky vhodné využití, není na místě je ve firmě zadržovat. Jsou tady však dvě ale.

úterý 14. dubna 2009

Šrotovné a mezičasová substituce


Současná rozháraná politická situace má řadu negativních dopadů. Jedním z nich je i náhlá dohoda obou velkých politických stran o zavedení šrotovného.

Odhlédněme nyní od argumentů týkajících se podpory jednoho průmyslového odvětví na úkor jiných a podívejme se čistě na dopady na státní rozpočet. Peníze na šrotovné musí stát odněkud vzít. Zastánci šrotovného však tvrdí, že stát na šrotovném vlastně nijak netratí, protože se mu peníze vrátí prostřednictvím DPH. To je staví do pozice odmítačů substitučních efektů, jednoho z nejsilnějších projevů lidského ekonomického rozhodování.

středa 1. dubna 2009

Antigua a Barbuda po Češích a Slovácích víza nevyžaduje, i když American Airlines tvrdí opak


Dovolená na Antize a Barbudě se opravdu povedla, i když jsme málem neodletěli.

Minulé pondělí jsme ve 4:30 ráno dorazili na letiště v Chicagu na let do St.Johns s přestupem v Miami. Na check-inu nám ale milá slečna oznámila, že nikam neletíme, protože na Antiguu a Barbudu potřebujeme víza a American Airlines nás nepřepraví.

čtvrtek 19. března 2009

Metodologie neokeynesiánského makroekonomického modelování: Úvod


Velká část diskuse o současné recesi se v USA točí kolem účinnosti fiskální politiky. Obamova administrativa přišla přitom s konkrétními čísly, která kvantifikovala dopady výdajového balíčku. Ta čísla měla velmi široký interval spolehlivosti a vzápětí se objevily výsledky dalších studií používajících jiné modely, které se snažily přijít s kvantifikací porovnatelných veličin, avšak se zcela odlišnými výsledky. Můžeme tak říci, že spektrum odhadů účinnosti Obamova balíčku je opravdu mimořádně široké a jako základ pro robustní hospodářskou politiku velmi problematické.

Makroekonomičtí skeptici jistě poznamenají, že takové modely jsou k ničemu. Přesto však má podobné modelování svou hodnotu. Ačkoliv výsledky modelů jsou výrazně odlišné, máme díky jejich explicitní formulaci možnost je do detailů rozpitvat a porovnat, abychom zjistili, odkud (z jakých předpokladů) rozdílné výsledky vlastně pocházejí. A následně můžeme vést alespoň jakousi smysluplnou diskusi o tom, který z modelů dává větší smysl.

Protože povědomí o tom, jak takový model vlastně vzniká, je v širších kruzích spíše mlhavé, nebude podle mého na škodu, když se s touto metodologií seznámíme poněkud blíže.

úterý 17. března 2009

Google a Interest-based advertising


Googlovské reklamní proužky jsem na tento blog přidal ze zvědavosti, abych viděl, jaké reálné proklikovosti lze na takovém blogu dosáhnout. Ze začátku byla proklikovost jakž takž podle očekávání (tak jednou za týden na dobré latté), ale dlouhodobě klesá, takže se nyní dostala do nezajímavých čísel (a nedožene to ani mnohem vyšší návštěvnost).

Navíc Google teď rozesílá maily, které upozorňují na jejich novinky, takzvaný interest-based advertising:

pondělí 16. března 2009

Spotřeba, investice a mezigenerační altruismus


Poslední desetiletí se v USA vyznačovalo nejen výrazným růstem cen nemovitostí, ale i pohyby dalších veličin, které do sebe velmi dobře zapadají (i když samozřejmě nejsou jedinými faktory).

O tom, že politika levných peněz amerického Fedu spolu s dalšími finančními inovacemi umožnila dostupnost hypoték pro mnohem širší část populace, ví dnes každý. Míra vlastnického bydlení vzrostla z dlouhodobě stabilních zhruba 64% až na úroveň 69% [data: U.S. Census Bureau]. Růst poptávky po vlastnickém bydlení se také podstatně spolupodílel na růstu cen nemovitostí, ke kterému rovněž přispíval fakt, že finanční instituce umožnily domácnostem, aby si proti aktivům v podobě domů půjčovaly prostřednictvím spotřebitelských úvěrů.

neděle 15. března 2009

Nelinearita a keynesiánské modely


Základní keynesiánský model i jeho neokeynesiánské varianty jsou ve své podstatě lineární. To znamená, že dopady změn exogenně modelovaných veličin na veličiny endogenní je stejný, ať už se ekonomika nachází v jakémkoliv stavu.

Takové modely jsou obvykle intepretovány jako aproximace prvního řádu kolem nějakého stacionárního bodu. Pokud ekonomika kolísá v blízkosti tohoto bodu, pak z hladkosti funkcí popisujících chování ekonomiky vyplývá "rozumnost" takové aproximace.

Pokud se ale ekonomika od bodu, okolo kterého byl model (alespoň pomyslně) linerizován, odchýlí příliš, původní aproximace se stává nepřesnou. Možným způsobem, jak tuto nepřesnost odhadnout, je proto aproximovat model okolo jiného bodu, ve kterém se ekonomika právě nachází, a používat nově odhadnuté koeficienty.

pátek 13. března 2009

Krávy, globální oteplování a zemědělská politika EU


Produkce červeného masa, zejména hovězího, je jedním z významných přispěvatelů ke tvorbě skleníkových plynů. Krávy totiž při trávení trpí nadýmáním a produkují metan.

Greg Mankiw upozorňuje na svém blogu na článek popisující návrhy na zavedení ekologické daně za každou krávu:

středa 11. března 2009

Průměrná a mediánová mzda


Český statistický úřad vydal nové pravidelné statistiky o vývoji průměrných mezd. Opět se přitom objevily diskuse o tom, že uvádění průměrné mzdy je irelevantní, protože většina lidí na ni stejně nedosáhne a průměrná mzda vůbec nic nevypovídá o tom, kolik berou chudí a kolik bohatí, přičemž bohatí mohou statistiku průměrné mzdy pořádně vychýlit. A každý přitom operuje slovem medián.

Ukážeme si, že průměrná mzda vypovídá o celkovém rozdělení a zejména o růstu mezd v ekonomice mnohem více, než si kritici myslí. Už nyní přitom prozradím koeficient 0,8, který bude hrát důležitou roli níže. Zároveň si vysvětlíme, proč Český statistický úřad vlastně obvykle uvádí průměrnou mzdu a ne mzdu mediánovou.

neděle 8. března 2009

Czech Plaza, Chicago


Nemůžu neudělat trochu reklamy. Naše páteční studentské miniakce TGIF jsou tradičně zásobovány pokrmy laděnými do národních jídel příslušících zemi původu někoho ze spolužáků. Minulý pátek došla řada i na mně, a tedy na českou kuchyni.

Ačkoliv jsem se rozhodl vařit vlastní guláš, tím bych 70 lidí nenakrmil. Zbytek tak bylo třeba objednat. Nevím, jestli je to ostuda, ale za ty roky v Chicagu jsme do žádné české restaurace nazavítali (česká jídla si vaříme doma), takže jsem musel vybírat tak trochu naslepo.

University of Chicago a jaderné experimenty


University of Chicago není známá jen díky své katedře ekonomie, ale také díky tomu, že zde proběhla první řízená jaderná reakce na světě. A to přímo uprostřed campusu, na místě, kde se dnes buduje nová knihovna. Výsledkem řady jaderných experimentů (souvisejících například s projektem Manhattan), prováděných zejména ve 40.letech za celkem laxních bezpečnostních opatření, bylo zbytky radioaktivního materiálu a odpadu, přičemž dekontaminace campusu skončila až v roce 1987.

Zajímavé detaily z nukleární historie campusu popisuje článek v univerzitním časopise Chicago Maroon.

pátek 6. března 2009

Účinnost versus užitečnost


Zastánci šrotovného kritizují Českou republiku za to, že nezavedením šrotovného snižuje účinnost evropských politik a je jen černým pasažérem, majícím prospěch ze šrotovného fungujícího v okolních zemích.

Ano, mají pravdu. Češi skutečně vydělávají na tom, že se v okolních zemích (zejména v Německu) šrotovné zavedlo. Stejně jako Němci vydělávali na tom, že česká vláda nabízela investiční pobídky zahraničním firmám, které mohly vyvážet v Česku vyrobená levnější auta do Německa. Říká se tomu volný obchod.

čtvrtek 5. března 2009

Antigua


Děkuji všem, kteří se ozvali s radami, na jaký ostrov v Karibiku se vydat.

Nakonec jsme se rozhodli jet na Antiguu. To neznamená, že by se nám vaše doporučení nelíbila - posloužila jako velmi dobrý zdroj tipů. Dlouho jsme váhali nad Panenskými ostrovy a Arubou, nakonec ale mírně převážila Antigua (řízení nalevo nám nevadí, je tam bezpečno, dá se tam něco vidět a našli jsme nabídku na méně rušnou pláž přesně v naší ceně a termínu).

Smířlivý tón Tomáše Sedláčka


O nedávném článku Tomáše Sedláčka, který je filipikou proti formalizaci a matematizaci ekonomie, jsem jsem již dříve sepsal několik poznámek. Na stránkách iHned se současně ozvali i jiní.

Nyní Tomáš Sedláček zřejmě seznal, že výrazně přestřelil, a nasadil mnohem smířlivější tón, kterým se snaží svým kritikům vysvětlit, že to ve skutečnosti myslel mnohem mírněji (kritiky samozřejmě myslím ty, kteří se mu ozvali na iHnedu, pochybuji, že by četl tento blog). Už ani slovo o intelektuálním stop-stavu. Sláva, to je pokrok.

středa 4. března 2009

Pavel Kohout a nepochopení Lucase a Famy, díl druhý - hypotéza efektivních trhů


Tento článek je pokračováním kritiky článku Pavla Kohouta na Finmagu, ve kterém chybně používá pojmy Lucasova kritika a hypotéza efektivních trhů.

V předchozím článku jsme si vysvětlili, kde udělal Pavel Kohout chybu s Lucasovou kritikou. Nyní se podíváme na to, jakým způsobem dezinterpretoval hypotézu efektivních trhů, teorii vyvinutou na konci 60. a začátku 70.let Eugenem Famou.

Na jednu stranu je chybná interpretace hypotézy efektivních trhů více zarážející než v případě Lucasovy kritiky - hypotéza efektivních trhů je mnohem častěji zmiňovaná praktiky ve světě financí. Na druhé straně se při její interpretaci také daleko častěji chybuje, a to dokonce tak často, že závažně zavádějící informace obsahuje i příslušný článek na Wikipedii, kterou jinak považuji za solidní zdroj přehledových informací.

úterý 3. března 2009

Pavel Kohout a nepochopení Lucase a Famy, díl první - Lucasova kritika


Tento článek je první částí kritiky článku Pavla Kohouta na Finmagu, ve kterém chybně používá pojmy Lucasova kritika a hypotéza efektivních trhů. Druhá část, týkající se hypotézy efektivních trhů, je k dispozici zde.

Pavel Kohout ve svém článku na Finmagu ukazuje své nepochopení dvou základních příspěvků moderní makroekonomie a financí - Lucasovy kritiky a Famovy hypotézy efektivních trhů. Jedná o nepochopení tak zásadní, přitom u tak klíčových poznatků, že je zapotřebí tuto problematiku objasnit.

Vysvětlování bude v zájmu přesnosti zřejmě poněkud detailní, a proto ho rozdělím do dvou článků. V této části si vyjasníme Lucasovu kritiku, na hypotézu efektivních trhů se dostane příště.

Předně se podívejme, co pod pojmem Lucasova kritika chápe Pavel Kohout.

pondělí 2. března 2009

Těžko uvěřitelná marketingová kampaň


Steve Levitt na Freakonomics blogu píše o "chytré" marketingové kampani, kterou používá výrobce džusů Tropicana - pokud "půjdete na stránky Tropicany a vložíte do nich kód na kartonu, Tropicana vaším jménem vyhradí k ochraně zhruba 10 metrů čtverečních tropického pralesa". Levitt spatřuje chytrost kampaně v tom, že si většina lidí myslí, že vyhrazení a ochrana takové plochy je mnohem dražší, než tomu ve skutečnosti je, a tím lidé přikládají politice Tropicany mnohem vyšší subjektivní hodnotu, než odpovídá nákladům.

neděle 1. března 2009

Vzestup a pád Citibank


Cena akcií:

1.listopadu 1990 - 1,50 USD 28.srpna 2000 - 58,88 USD 27.února 2009 - 1,50 USD

pátek 27. února 2009

Kindle 2 a autorská práva utržená ze řetězu


Včera jsem psal o knížce Michele Boldrina a Davida Levina Against Intellectual Monopoly. V ní autoři brojí proti současné monopolizující úpravě práv k duševnímu vlastnictví a snaží se ukázat, že škodlivé dopady monopolizace jasně převyšují potenciální klady a že by práva k duševnímu vlastnictví měla být odstraněna. To se týká jak autorského práva tak i patentů.

Roy Blount, prezident amerického Cechu autorů, se ve svém článku v New York Times snaží obhajovat přísnou aplikaci autorského práva u spisovatelů. Dělá to však způsobem, který jasně ukazuje, jak zvráceně je celý systém autorského práva zneužíván.

Samozřejmě jde o technologie. Rozvoj informačních technologií donynějška trápil zejména hudební a filmový průmysl, které se vydali na cestu donkichotského boje s Internetem. Nyní do podobné řeky vstoupil i Blount, a to tím nejtrapnějším způsobem.

čtvrtek 26. února 2009

Co právě čtu: Michele Boldrin, David Levine - Against Intellectual Monopoly


Against Intellectual Monopoly je výborná knížka, rozebírající dopady práv k duševnímu vlastnictví na schopnost a ochotu jedinců a firem inovovat a vytvářet nové produktivní myšlenky, a tím na hospodářský rozvoj. Než bych se sepisoval s ucelenou recenzí, odkážu raději na Knihožrútův blog, kde už jedna je, a zaměřím se na specifické body, které mě zaujaly.

Proto si nejprve přečtěte odkazovaný článek, a potom pokračujte zde.

středa 25. února 2009

Rozvojová pomoc ve prospěch amerických farmářů


Následující blog Williama Easterlyho ani nevyžaduje žádný komentář.

Zákon o rozvojové pomoci z roku 1961 říká, že prakticky veškeré potraviny sloužící pro zahraniční pomoc musí být vyrobeny a baleny v USA. ...

Zákon o obchodním loďstvu z roku 1936 nařizuje, aby nejméně 75% americké potravinové pomoci bylo odesláno na lodích plavících se pod americkou vlajkou. ...

Když se Bushova vláda pokoušela v roce 2008 přesvědčit Kongres, aby umožnil nakupovat 25% americké potravinové pomoci lokálně (aby mohly humanitární organizace dostat pomoc k lidem rychleji), Kongres tuto iniciativu rychle zamítl. ...

V dokumentu z roku 2003 se USAID (humanitární agentura americké vlády) chlubí, že "Hlavním beneficientem z amerických programů zahraniční pomoci byly vždy samotné Spojené státy. Téměř 80% kontraktů a grantů poskytnutých agenturou USAID jde přímo americkým firmám."

pondělí 23. února 2009

Rigidnější pracovní trh je lepší?


Člověk naivně uvažující o trhu práce by se mohl domnívat, že rigidní pracovní trh, znemožňující firmám propouštět, je pro zaměstnance lepší - když totiž přijde recese, lidé neztratí práci, protože se jich firma nemůže tak lehce zbavit. Empirické analýzy však jednoznačně ukazují pravý opak.

Vysvětlení je samozřejmě jednoduché - pokud firmy vědí, že bude velmi obtížné zaměstnance propustit, raději je vůbec nebudou najímat. Tím nejvíce trpí zejména ti hůře uplatnitelní. Data dokládají, že zatímco nezaměstnanost ve věkové skupině 25-55 let je v západní Evropě a v USA porovnatelná, západní Evropa je na tom mnohem hůře u lidí mladších 25 let a starších 55 let.

neděle 22. února 2009

Methodenstreit


Tomáš Sedláček uveřejnil v Hospodářských novinách článek, ve kterém se opírá do používání matematického modelování v ekonomii. Na blogu iHned mu odpovídá Filip Pertold a já si dovolím jen několik poznámek.

Z článku Tomáše Sedláčka cítím, jako by autorovi unikala podstata používání rigorózních teoretických a kvantitativních metod v ekonomii. Zdá se, jako by věřil, že složitá matematika je přímo cílem těch, kteří ji v ekonomii používají.

sobota 21. února 2009

Očekávání a inflace známek


Zatímco u malých dětí může mít dobrá známka udělená pouze za snahu motivační efekt, hrozí nebezpečí, že opakování takových postupů bude mít zcela opačné dopady - totiž že děti budou takové metody známkování do budoucna už očekávat a na dobrou známku si dělat nárok, i když tomu nebude výsledek odpovídat.

čtvrtek 19. února 2009

Ekonomové se na něčem shodnou


Proč se ekonomové v dnešní době rozcházejí jak v přístupech, tak i v doporučeních více než jindy, jsem vysvětloval dříve. Přesto však existují otázky, kde se ekonomové na odpovědích v podstatě shodnou. Greg Mankiw má ve své učebnici seznam, kde na prvních pěti místech jsou (v závorce procento ekonomů, kteří s daným tvrzením souhlasí):

středa 18. února 2009

Který ostrov v Karibiku je nejlepší?

Hledáme 5-6 denní dovolenou na březen. Který ostrov v Karibiku, případně místo na pobřeží Latinské Ameriky, je nejlepší, a proč?

Chceme si hlavně odpočinout, ale i něco vidět.

Nepřichází v úvahu: 1) Kuba (odsud je složitá doprava), 2) kterýkoliv stát, kam Slováci nebo Češi potřebují víza, která se nedají koupit po příletu na letišti, 3) Venezuela (tam už jsem byl).

Za rady a nápady budeme vděční. Nějaké tipy už máme, ale nechci je sem dávat, abych neovlivňoval.

úterý 17. února 2009

Co právě čtu: John Kenneth Galbraith - The Nature of Mass Poverty


Tenká Galbraithova knížka vznikla ze série přednášek založených na Galbraithových zkušenostech z posice velvyslance USA v Indii. Galbraith v ní popisuje stav společnosti typické v rozvojových zemích, uvržené (alespoň podle něj) do začarovaného kruhu chudoby.

Galbraith vidí svět jako rozdělený do dvou ekvilibrií, ve kterých existují různá sebenaplňující se očekávání lidí. Chudé země jsou chudé, protože lidé v nich žijí ve stavu netečnosti (Galbraith používá pojem accommodation) - všichni kolem nich jsou chudí, a tak se ani oni sami nesnaží. Nashova rovnováha se udržuje tak, že jakákoliv snaha tento bludný kruh rozetnout naráží na neexistující instituce, bez kterých tato snaha nemůže přinést žádné výsledky.

neděle 15. února 2009

Co chceme stimulovat?


Při návrzích opatření pro stimulaci domácí poptávky je dobré se nejprve podívat, jak se vlastně domácí poptávka vyvíjí. Protože čtvrletní účty za 4.čtvrtletí 2008 ještě nebyly zveřejněny, pokusme se chybějící čísla dopočítat z dat, která jsou dostupná na webu Českého statistického úřadu. Následující výpočty jsou jen hrubé kalkulace, takže budu rád, když je kdokoliv upřesní.

Meziročně vzrostlo HDP ve 4.čtvrletí reálně o 1,0 %, tedy z 908 mld. Kč v roce 2007 na 917 mld. Kč v roce 2008 (v cenách roku 2007). Za stejné období se však bilance zahraničního obchodu zhoršila o 30 mld.

pátek 13. února 2009

Recese nám ničí časové řady


Hojně užívaným indikátorem v makrofinancích je agregátní price/earnings ratio (P/E), tedy poměr celkové hodnoty obchodovaných firem a jejich celkových zisků. Obvykle se pro výpočet používá nějaký široký index, například S&P 500.

TARP je mrtev, ať žije TARP!


Vzpomínáte si na přelom září a října 2008? V té době přišla tehdy ještě republikánská administrativa s rozsáhlým plánem výkupu špatných aktiv. Plán byl neprůhledný, špatně připravený, umožňoval přežít i velmi špatně řízeným finančním institucím a byl nakonec odvolán a nahrazen přímými investicemi do bank.

Republikánská administrativa v čele s Henry Paulsonem utratila zhruba polovinu vyhrazených peněz a druhou předala demokratům, kteří tak dostali šanci, aby s penězi naložili lépe.

Job market? Nestojí to za nic


Libor Dušek na Leblogu v listopadu popsal, jak funguje akademický trh s PhD absolventy v ekonomii.

Jak vypadá letošní trh? Nic moc. Univerzity ztratily hodně peněz ze svých investičních fondů a musí šetřit. Pokles finančních trhů postihl v tomto okamžiku hlavně soukromé školy, pro které jsou jejich nadační fondy klíčové. Některé dobře zajištěné instituce se sice snaží najímat agresivněji, vědomy si toho, že na poptávkové straně je menší konkurence, ale celkově to nabídku pracovních míst nezachrání.

čtvrtek 12. února 2009

Proč se v současné době ekonomové tak rozcházejí ve svých argumentech


Matěj Šuster upozorňuje na článek, který ve Financial Times uveřejnil Clive Crook. V něm autor analyzuje, proč se ekonomické předpovědi a doporučení v dnešní době tak rozcházejí. Crook dochází k závěru, že to je politikaření, které škodí věrohodnosti ekonomie. Jako příklady si bere Paula Krugmana, který si nebezpečně pohrává s myšlenkou protekcionismu, a Roberta Barra, který razantně odmítá poučky o účinnosti fiskální politiky:

středa 11. února 2009

Jak překládat free lunch?

V předchozím příspěvku jsem váhal s překladem spojení free lunch. Existuje obecně uznávaný a používaný překlad do češtiny pro známou frázi There is no such thing as a free lunch? Překládá se free lunch obvykle jako oběd zdarma? Nebo se český překlad ještě neustálil?

Pěkná je polská verze, která místo obědu používá pivo nebo klobásu. Pivo zřejmě pochází z IT prostředí.

úterý 10. února 2009

Becker a Murphy o stimulačním balíčku a podobnosti s Českem


Gary Becker a Kevin Murphy nejsou z Obamova balíčku právě nadšení. Jejich poznámky přitom platí prakticky v nezměněné podobě i pro jakýkoliv stimulační program, který se rozhodne uskutečnit vláda v České republice.

Becker a Murphy shrnují svůj komentář do čtyř bodů.

Jak zkreslit statistiky - a to hned dvakrát


Když potřebujete vytvořit hrůzně vypadající graf a obáváte se, že by vám někdo mohl přijít na to, že jste si k výsledném efektu dopomohli nepěknou manipulací s daty, není zřejmě nad to, 'vhodně zvolit' data hned dvakrát.

Podobné 'dvojnásobně vhodné' volby dat se dopustil Barry Ritholtz při porovnávání současného růstu nezaměstnanosti s předchozími recesemi. Nezaměstnanost v USA v lednu 2009 vystoupala na 7,6%, čímž překonala maxima předchozích dvou recesí (i když je třeba říci, že předchozí dvě recese byly z hlediska nezaměstnanosti mimořádně mírné). Navíc nezaměstnanosti téměř určitě ještě dále poroste.

pondělí 9. února 2009

Měl by Andy Warhol platit autorské poplatky výrobci polévek?


Shepard Fairey se proslavil uměleckým ztvárněním Obamova portrétu z názvem Naděje (Hope), který doslova zaplavil Spojené státy v průběhu volební kampaně.

Obama poster Hope

Nyní však Faireymu jeho radost poněkud zhořkla. Chce se s ním totiž soudit agentura Associated Press (AP), protože tvrdí, že plakát vznikl na základě fotografie, kterou pro ni pořídil fotoreportér Manny Garcia. Associated Press chce především vysoudit autorské poplatky.

neděle 8. února 2009

Ekonomický citát pro dnešní den: Milton Friedman

One of the great mistakes is to judge policies and programs by their intentions rather than their results.
Milton Friedman (1975) The Open Mind

sobota 7. února 2009

Jak je dobré míti v pořádku zahraniční obchod


Zsolt Darvas a Jean Pisani-Ferry se zabývají dopady finanční krize na riziko defaultu na vládní dluhopisy zemí Evropské unie. Jejich článek obsahuje následující velmi zajímavý graf. Ten vyjadřuje empirický vztah mezi rizikem defaultu jednotlivých zemí a stavem jejich běžného účtu platební bilance (relativně k HDP). Riziko defaultu je měřené pomocí swapů na úvěrový default (credit default swaps) - alespoň tedy vidíme, že ony proklaté CDS jsou i k nečemu dobré.

Graf porovnává jednotlivé země Eurozóny (plus staré členské země EU, které v Eurozóně nejsou) s novými členy EU, které členy Eurozóny nejsou. První skupina zemí je vyznačena modře (jsou v ní zahrnuty i Velká Británie a Švédsko), druhá oranžově (je v ní i Slovensko, protože v prosinci 2008 ještě členem nebylo).

Fiskální politika v průběhu Ztracené dekády - a poučení pro nás


Častým argumentem pro masivní fiskální stimulus v USA je snaha zabránit opakování japonské Lost decade. To implicitně naznačuje, že Japonsko fiskální politiku jako zbraň nepoužilo. Opak je pravdou - použilo, a ve větším rozsahu než nyní plánují USA. Buď však fiskální expanze nefunguje jako taková, nebo ji Japonsko použilo špatně.

Jak uvádí článek v New York Times, jen v průběhu let 1991-1995 japonská vláda vydala 2,1 bilionu dolarů na veřejné projekty. To je (relativně k velikosti obou ekonomik) násobně více než plánuje americká federální vláda.

pátek 6. února 2009

Bojíte se předlužení? Emigrujte před ním!


Dubaj je dalším místem, kde můžeme očekávat prudký pokles cen nemovitostí.

V Dubaji žije 864 tisíc obyvatel s domácím občanstvím a 3,62 milionu přistěhovalců, včetně mnoha ze západní Evropy a USA. Řada z nich si koupila nemovitosti jako investiční příležitost a teď je nemohou splácet.

úterý 3. února 2009

Politické riziko u cen automobilů


Politickým rizikem netrpí jen důchodový systém. V posledních měsících je zřejmě nejvolatilnějším aktivem starý ojetý automobil.

S novým rokem vstoupil v účinnost nový zákon, který zatěžoval převod starých automobilů novou daní ve výši až 10 tisíc korun. Tím se snížila tržní cena starých aut na nulu a lidé se jich začali narychlo zbavovat.

Neparkujte před hydrantem!

Dneska ve 3:30 ráno přijela do naší ulice odtahová služba, naložila zaparkované auto a odjela.

Poučení?

Neparkujte před hydrantem!

pondělí 2. února 2009

Tak trochu jiná Phillipsova křivka


Tyler Cowen zmiňuje ve svém článku v New York Times výzkum Christophera J. Ruhma:

Christopher J. Ruhm, ekonom na University of North Carolina v Greensboro, zjistil, že nárůst nezaměstnanosti o 1 procento vede k poklesu úmrtnosti o půl procenta.

Ekonomický citát pro dnešní den: Dambisa Moyo


Ohledně celebrit pracujících v oblasti politik pro Afriku Dambisa Moyo říká:

Američané by byli rozhořčeni, kdyby jim Amy Winehouse začala radit, jak ukončit hypoteční krizi. Nechápu, proč by Afričané neměli být znepokojeni ze stejných důvodů.
Dambisa Moyo, zambijská ekonomka

Data mining


Společnosti nabízející kreditní karty mají k dispozici ohromné množství statistických dat o transakcích, jejichž analýzou se snaží odhalit potenciální neplatiče. A s lepší a lepší výpočetní technikou lze zkoumat složitější a složitější vzorky chování.

neděle 1. února 2009

Paradox úspor


Jednou z hlavních příčin, které podle keynesiánců prohlubují recesi a které odůvodňují použití fiskálních expanzí, je takzvaný paradox úspor. Téma je v dnešní době tak často diskutované, že stojí za to k němu sepsat pár myšlenek (o něž požádal Matěj).

Jak mechanismus, nazývaný paradox úspor, v jednoduchosti funguje? Lidé, obávající se krize, začnou více spořit (vzroste jim mezní sklon k úsporám). To ale znamená menší spotřebu, takže firmám klesnou tržby, musí propouštět zaměstnance, takže klesnou příjmy lidí a s nimi jak spotřeba, tak i úspory. Ačkoliv tak na začátku chtěl každý více spořit, nakonec se celkové úspory sníží. Kromě toho dojde k recesi, vyvolané pouhou obavou z horší budoucnosti.

pátek 30. ledna 2009

Přesnost vládních odhadů


Před necelými třemi týdny oznámila nastupující Obamova administrativa bodové odhady keynesiánských multiplikátorů, které používá při úvahách pro sestavování stimulačního balíčku. Podle nich byl multiplikátor vládních výdajů 1.57 a daňový multiplikátor 0.99.

Kdyby byly keynesiánské multiplikátory skutečně takové, byla by to v podstatě skvělá zpráva. Mohli bychom totiž masivně zvyšovat vládní výdaje a financovat je pomocí zvyšování daní, a takto bychom pomocí každého přerozděleného dolaru získali 1.57-0.99 = 0.58 dolaru hospodářského produktu zcela zdarma. Free lunch na obzoru.

Finanční trhy se vracejí k normálu


Blog Calculated Risk pravidelně uveřejňuje klíčové úrokové sazby a spready, které zachycují rozměr finanční krize na americkém trhu.

V posledních týdnech dochází, měřeno těmito indikátory, k dost podstatnému zlepšení situace. Úroková míra na krátkodobé vládní dluhopisy (Treasury bills) se odpoutala od nuly a i výnos z dlouhodobých vládních dluhopisů poněkud vzrostl a přiblížil se rozumným třem procentům. Standardní monetární politika tak konečně má zase šanci alespoň trochu normálně fungovat.

čtvrtek 29. ledna 2009

V Americe objevili Milana Urbana


V USA objevili nedávné heslo Milana Urbana Ani jedna zbytečná koruna za české hranice. Senátní verze stimulačního balíčku totiž přichází s návrhem, že kromě některých výjimek musí všechny projekty financované ze stimulačního balíčku používat výhradně americké zboží a zařízení. Obama, který měl k volnému obchodu už dříve až nebezpečně vlažný postoj, tak zřejmě bude stát před první zkouškou, jak obhájit volný obchod před domácí lobby.

Rod Blagojevich na bailout nedosáhne


Ačkoliv federální vláda se už chystá rozdávat peníze ze stimulačního balíčku na všechny strany, illinoiský guvernér Rod Blagojevich, který je nyní v procesu impeachmentu kvůli tomu, že se snažil prodat senátorské křeslo po Baracku Obamovi, na bailout nedosáhne. Článek 1112 v předloženém zákoně o stimulačním balíčku (který má celkem 647! stran) totiž říká:

středa 28. ledna 2009

Boj proti krizi, multiplikátory, volební programy a tak dále


ČSSD je v poslední době mnohem aktivnější v představování nejrůznějších hospodářských opatření na boj s hospodářskou krizí. Není divu, zaprvé na to má více času, za druhé za své návrhy coby opoziční strana nenese v podstatě žádnou odpovědnost.

Když už ale ČSSD přinesla tolik návrhů, můžeme se na ně blíže podívat. Základním materiálem budiž prezentace návrhu boje proti krizi.

William Easterly a Aid Watch blog


William Easterly, v současnosti pravděpodobně nejlepší ekonom v otázkách ekonomiky rozvojového světa a hospodářské pomoci, spustil svůj blog Aid Watch.

A hned v prvním příspěvku se obul do nedávných článků prezidenta Světové banky Roberta Zoellicka. Zoellickovi vyčítá zejména tři věci:

úterý 27. ledna 2009

Toyota Prius a patentování jako o život


Toyota představila novou řadu svého hybridního vozu Prius, přičemž se mluvčí českého zastoupení Toyoty pochlubil:

Během vývoje nového priusu podala Toyota žádost o registraci více než tisíce patentů, což dokládá počet technických inovací na novém voze.

pondělí 26. ledna 2009

Odvětví, které se chce nechat dobrovolně zdanit - a vláda nechce


Nevada je jediným státem USA, kde je (alespoň v některých částech) legalizovaná prostituce. Veřejné domy sice platí městské daně, nikoliv však státní daň, kromě stodolarového licenčního poplatku. Lobbista George Flint, předseda Nevadské organizace veřejných domů, to teď chce změnit, stát však daně od veřejných domů zřejmě nechce.

Velikášství guvernéra centrální banky


Gideon Gono, guvernér centrální banky Zimbabwe, poskytl vyjímečný rozhovor pro Newsweek (via Marginal Revolution). V Gonových slovech nelze přehlédnout náznaky pocitů velikášství - sám sebe pasuje do role spasitele zimbabwské ekonomiky. A zároveň nechápe nebo záměrně ignoruje základní principy ekonomie.

Nyní například můžeme pochopit, proč je v Zimbabwe taková hyperinflace. Gono totiž věří, že tisknutím peněz zachraňuje obyčejné lidi:

neděle 25. ledna 2009

Sarkozy, nezávislost tisku a zdržování pokroku


Francouzský stát jeví o blaho vydavatelů nebývalý zájem. Před rokem se dostal do sporu s francouzskou Unií knihkupců server Amazon, protože nabízel při prodeji knih poštovné zdarma, a soud dal Unii knihkupců za pravdu.

Nyní se zase Nicolas Sarkozy stará o vydavatele denního tisku. Oznámil, že vláda zvýší dotace dodávek novin z 9 milionů na 70 milionů euro a že rovněž o 20 milionů euro zvýší vládní výdaje na reklamu. Kromě toho se ve spolupráci s vydavateli domluvil na programu, kdy bude vláda spoludotovat každému osmnáctiletému Francouzi narozeninový dárek spočívající v ročním předplatném vybraných novin zdarma.

pátek 23. ledna 2009

Nejhlubší recese od 30.let? A kdy skončí?


V USA se soustavně hovoří o největší recesi od 30.let 20.století. Alex Tabarrok upozorňuje na úvodní článek v magazínu Time, který si dovolím odcitovat v překladu. Čtěte pozorně:

Neplacení daní, individuální racionalita a dynamická optimalita


V diskuzi na Leblogu jsem poznamenal, že existují objektivní důvody proti příliš vysokým mezním daňovým sazbám v horních daňových pásmech.

Jak teorie tak i praxe ukazuje, ze nadmerne mezni miry zdaneni jsou dynamicky neefektivni a v konecnem dusledky skodlive i pro ty, kdo je neplati.

Na tuto poznámku překvapeně zareagoval jeden ze čtenářů:

"konecnem dusledky skodlive i pro ty, kdo je neplati." Neplatit dan je SKODLIVÉ pre neplatiča?

čtvrtek 22. ledna 2009

Huizinga, Murphy, Lucas a Obamův stimulus

Minulý pátek diskutovali John Huizinga, Robert Lucas a Kevin Murphy koncepční otázky ohledně Obamova stimulačního balíčku. Pokud chcete tři různé úhly pohledu (všechny svým vyzněním spíše opatrně skeptické, ovšem každý analyzující balíček z jiné stránky), záznam je zde.

středa 21. ledna 2009

Překvapení po ránu

Aktuálně.cz hned po ránu přináší šokující zjištění:

"Státní dotace na nákup nových aut? Výrobci nápad vítají"

Ale jděte... Ale ono to je v článku ještě lepší

V případě, že by se stát rozhodl podporovat prodej nových vozů, mohla by škodovka podle Černého také přispět například slevou vybraných modelů.

"I my bychom se mohli na zvýhodnění nových aut nějak podílet," připustil mluvčí mladoboleslavské škodovky Jaroslav Černý.

No vida, zlevnit, to je nápad jak podpořit prodej! A bez dotace by to nešlo?

úterý 20. ledna 2009

Implementační zpoždění


Barack Obama (který se právě stal oficiálně prezidentem) připravuje masivní výdajový balíček, kterým hodlá bojovat proti současné ekonomické recesi. Obamovým balíčkem se inspirují i někteří čeští ekonomové, kteří by rádi viděli jeho obdobu i v České republice.

Vážným problémem fiskální výdajové politiky je však implementační zpoždění - než se zvýšení výdajů schválí a projekty rozjedou, uplyne často dlouhá doba. Tento problém je podstatný zejména u investic do infrastruktury a nyní je ještě umocněn obrovským rozsahem plánovaných výdajových programů.

Co způsobil zákaz krátkých prodejů


19.září 2008 zakázala newyorská burza krátké prodeje u mnoha desítek akcií, u nichž se obávala, že by short sales mohly způsobit rozsáhlé propady cen. Tento zákaz vypršel o tři týdny později.

Prvním dopadem zákazu krátkých prodejů byl rozmach krátkých prodejů u firem, jejichž akcie na seznamu nebyly, avšak které nějakým způsobem s firmami na seznamu souvisely - k takovým například patřili obchodní partneři. Druhým dopadem bylo upření pozornosti k derivátovým obchodům, které lépe či hůře syntetizovaly ony zakázané krátké prodeje.

neděle 18. ledna 2009

Katedra špatného výzkumu: Masová privatizace a úmrtnost


Ekonometrická analýza na redukovaných modelech (reduce-form models) skýtá nejedno nebezpečí. Zdaleka tím největším je, že místo kauzálních efektů objevíte korelace veličin způsobené nějakým dalším, nepozorovatelným faktorem. Zcela nejzákladnější obranou u takové analýzy je, že se podíváte na výsledky a zeptáte se sami sebe, zda uvedená čísla dávají smysl.

Lawrence King, David Stuckler a Patrick Hamm (dále jen KSH), sociologové z Cambridge a Harvardu, to zřejmě neudělali. Ve své práci, která byla následně patřičně medializována, zkoumali souvislost mezi masovou privatizací a úmrtností ve východní Evropě. Jejich závěry jsou plné drastických zjištění:

Naše hlavní zjištění jsou celkem jasná a robustní a ukazují, že implementace politik založených na masové privatizaci podstatně zkracuje délku dožití prostřednictvím mechanismu psychosociálního stresu a že tyto politiky způsobily jedinečné trendy v násilných úmrtích a vysvětlují část rozdělení mortality mezi pohlavími.

pátek 16. ledna 2009

Počasí jako na Sibiři

Dnes ráno.

Teplota 16.1.2009 rano

Předpověď ale slibovala ještě o pět stupňů méně, takže je vlastně docela teplo.

Tak jo, jdeme ven.

Bezpečnost letecké přepravy


Včerejší nouzové přistání na hladině řeky Hudson v New Yorku, které díky profesionálnímu manévru a nezbytné dávce štěstí přežili všichni cestující i posádka, není třeba připomínat.

Z hlediska statistik je však zajímavé, že si americké aerolinky nepokazily výbornou bilanci - roky 2007 a 2008 byly první dva po sobě jdoucí roky od zavedení proudových dopravních letadel, ve kterých u amerických přepravců nezemřel jediný cestující v důsledku nehody.

čtvrtek 15. ledna 2009

Ekonomické číslo pro dnešní den: Ostnatý drát


Ostnatý drát byl vynalezen a patentován v USA v roce 1874. Do té doby farmáři museli používat dřevěné nebo živé ploty, které byly velmi nákladné, obzvláště v oblastech, kde dřevo bylo obtížně dostupné.

V roce 1872 byla hodnota postavených plotů v USA zhruba srovnatelná s hodnotou veškerého dobytka, s vládním dluhem USA, nebo s hodnotou veškerých železnic.

středa 14. ledna 2009

Regulace a podzimní finanční krize


Nezřídka se objevuje názor, že podstatnou roli ve finanční krizi, která vznikla loni na podzim, hrála roli nedostatečná nebo dokonce neexistující regulace finančního sektoru. Naposledy si přisadil i Jiří Hlavenka:

chamtivost nijak nekontrolovaných a neregulovaných firem (včetně bank) přesáhla všechny meze, takže nakonec musely velmi netržně zasahovat státy, aby se zcela nezhroutil zejména finanční systém

Hypotéza, že tomu tak bylo, je relevantní, vyvolává však dvě otázky: Zaprvé, máme pro takové tvrzení empirické důkazy? A zadruhé, přesně jaká regulace nám tedy vlastně chybí?

úterý 13. ledna 2009

Lechtivé služby a Nový úděl


Jednou ze špatných součástí Nového údělu, pomocí kterého se administrativa prezidenta Roosevelta snažila zastavit Velkou hospodářskou krizi, byl rozsáhlý soubor regulačních opatření (National Recovery Administration (NRA)), který měl stanovovat "pravidla spravedlivé hospodářské soutěže".

NRA měla regulovat prakticky každou oblast podnikání. A když se podíváme pod kód 348, zjistíme určitou souvislost se snahou Larryho Flinta o získání veřejných peněz na podporu svého lechtivého podnikání.

Facebook's valuation... or not


Jason Kottke attempts to value Facebook using Whopper burgers - he however commits a serious economic mistake by ignoring principles of marginal valuation.

Let's assume, as Jason does, that Facebook can be valued by the value of the connections (or friendships). This does not sound so unreasonable, and is actually a clever idea. Also, let's assume that there are zero cost of making (producing) a friendship link. What is the social value of Facebook? It is the area under the demand curve D for friendship connections, as depicted by the figure below.

neděle 11. ledna 2009

Politikaření s NERVem


O nově vytvořené Národní ekonomické radě státu se toho napsalo dost (k jejímu vzniku stačily ani ne dva měsíce od mé stížnosti :-))).

Ke konkrétnímu složení poradní rady může mít leckdo výhrady. Většina kritických názorů se však soustředila na jednotlivá jména - jenže výhrady k jednotlivcům u desetičlenného orgánu, který jedná společně, nejsou až tak závažné.

pátek 9. ledna 2009

Jak se vyvíjí Obamův stimulační plán


Obamův stimulační plán, který má zmírnit hospodářskou recesi, nabírá jasnějších rozměrů - a zatím k nelibosti levicového křídla amerických Demokratů.

Ti doufali, že plán bude sestávat zejména z masivních vládních výdajů. Paul Krugman v listopadu navrhoval minimálně 600 miliard dolarů a dnes to je ještě víc.

čtvrtek 8. ledna 2009

Kdo další chce bailout? Porno průmysl!


Poté, co americká administrativa schválila bailout finančního průmyslu a automobilek, na řadu přichází odvětví, starající se o chvilky potěšení.

středa 7. ledna 2009

Studujte matematiku!


Dvě poznámky zdánlivě ze zcela odlišných oblastí.

Wall Street Journal přináší žebříček povolání od nejlepších až po ty nejhorší. Žebříček není sestaven podle subjektivní oblíbenosti z průzkumů, ale podle (relativně) objektivních kritérií mezi které patří pracovní prostředí, příjem, výhled do budoucna, fyzická náročnost a stres (kompletní seznam kritérií je zde).

Výsledek? Nejlepším povoláním je matematik. Povolání, která silně využívají matematiku, techniku a přírodní vědy se vůbec umístila vysoko - v první dvacítce byl rovněž statistik, biolog, softwarový inženýr, průmyslový návrhář, ekonom, fyzik, meteorolog, programátor nebo astronom.

úterý 6. ledna 2009

Problémy s predikcemi


Dlouhodobé predikce budoucího vývoje jsou vždy ošidné. Největším problémem přitom je vliv zásadních, avšak prakticky nepředpokládatelných změn v rozvoji lidské společnosti. Zatímco je ještě poměrně bezpečné předvídat, že z dlouhodobého hlediska bude společnost dále zvyšovat životní standardy, způsoby, jakými toho bude dosaženo, jsou velmi nejasné.

Do této pasti se například chytají věrozvěsti vyčerpání nerostných surovin (a zejména fosilních paliv), které má údajně vést k úpadku lidské civilizace. Tito lidé (kteří paradoxně často bývají razantními kritiky extrapolace pomocí růstových modelů) vycházejí z toho, že v budoucnu nebude existovat žádná alternativa ke stávajícím zdrojům.