Minulý měsíc požádali šéfové General Motors, Fordu a Chrysleru americký Kongres o 25 miliard dolarů pomoci, která by je zachránila před bankrotem. Jak už to bývá, největší mediální pozornost vzbudila v podstatě vedlejší záležitost - totiž že šéfové letěli z Detroitu do Washingtonu firemními tryskáči. Zatímco kongresmani by přežili 25 miliard, cesta letadlem pro ně byla silné kafe. Důležitý je přitom ale zejména plán dalšího fungování automobilek.
Odpůrci dalšího bailoutu argumentovali tím, že pomoc nebude k ničemu - trojice automobilek prodělává peníze tak rychle, že 25 miliard by bylo jen dočasnou pomocí (jen GM potřebuje 4 miliardy měsíčně). Ekonomové (např. Gary Becker zde a mnozí další) se převážně stavěli za řízený bankrot - tedy přesněji za restrukturalizaci prostřednictvím kapitoly 11 amerického úpadkového zákona. Ten by umožnil firmám vypořádání s věřiteli, oddlužení a pokračování v činnosti.
Detroitská trojka je vážně zatížená minulými rozhodnutími - chybná firemní strategie, malý důraz na kvalitu (dnes je situace již lepší, ale špatná pověst stále zůstává) a příliš silné odbory, které si na slabém managementu vymohly výhody, za které platí firmy dodnes. Náklady na práci (mzdy plus všechny související výhody) jsou u General Motors o polovinu vyšší než u amerických továren japonských automobilek. Pouhé nalívání peněz bez vypořádání těchto závazků by nikam nevedlo.
Má řízená restrukturalizace šanci projít? Věci jsou komplikované. Americká politická reprezentace je rozpolcená a nastupující demokraté se kloní k bailoutu. Navíc se zdálo, že se manažeři dali na zákopovou válku - sami restrukturalizaci odmítali a v podstatě si brali vládu jako rukojmí. Zřejmě tak doufali, že situace dojde tak daleko, kdy už kapitolu 11 nebude možné použít. Aby byla kapitola 11 použitelná, musí si firma sehnat peníze na pokračování výroby v průběhu restrukturalizace. Pokud si prostředky nesežene, dojde k nucenému úpadku podle kapitoly 7, kdy by firma musela být rozprodána. A to nikdo nechce.
Situaci nepomáhala ani rozpolcenost politiků - kdyby jednoznačně řekli, že bailout nepodpoří, ztratili by manažeři vyjednávací pozici a cesta k restrukturalizaci by byla mnohem přímočařejší.
V úterý se šéfové automobilek vydali do Washingtonu znovu. Jelikož se ale mezitím zbavili firemních letadel, jeli auty - a symbolicky v hybridech (samozřejmě, že je to jen teatrální gesto - místo hodiny letadlem tak zahodili celý den na dálnici). Tentokrát již ale nepřijeli žádat o 25, ale rovnou o 34 miliard dolarů.
Paradoxně může tento krok uspíšit cestu k restrukturalizaci. Odpůrci dnes již vidí, že předchozích 25 miliard by stejně nestačilo - detroitská trojka je v současnosti jako bezedná jáma.
General Motors, Ford a Chrysler si restrukturalizaci zaslouží. S ní příjde nová firemní strategie, nový management a ozdravěné firmy mohou zase fungovat.
maju zastancovia bail-outu podobne seriozne argumenty ako Ty?
OdpovědětVymazatdokaze v USA niekto bez dobrych argumentov pretlacit takuto zavaznu vec?
a je vlastne pre americku vladu 34 miliard vela? na wiki je ze v 2007 federalna vlada minula 2730 miliard.
snazim sa pochopit zavaznost problemu a zaujima ma ako to dopadne.
dik.
Hlavni argument tech serioznejsich zastancu bailoutu je ten, ze bailout je sice obecne spatny a restrukturalizace by byla lepsi, v dnesni dobe si to ale USA nemuze dovolit, a to hlavne ze dvou duvodu:
OdpovědětVymazat- kdyby nahodou neco nevyslo (treba financovani) a kapitola 11 by nebyla pouzitelna, muselo by dojit k rozprodani firmy podle kapitoly 7 - a to by byla v ekonomicky obtizne dobe katastrofa [tomu se ale lze branit tim, ze se kapitola 11 predjedna, vlada slibi financovani (debtor in possession financing), a pak se firma teprve posle do restrukturalizace].
- automobilovy prumysl je odlisny v tom, ze pokud potencialni zakaznici citi, ze firma by mohla prestat kvuli restrukturalizaci existovat, prestanou jeji auta kupovat proto, ze si nejsou jisti, kdo jim do budoucna bude resit zaruku a servis - a dalsi pokles poptavky si detroitsti vyrobci uz nemuzou dovolit [tady mi ale neni jasne, jak je dnesni agonicky stav lepsi nez rychla restrukturalizace].
Dalsim argumentem je, ze bailout bude spojen s vynucenim zavazku ke zlepseni ekologickych standardu (v USA se tyto standardy oznacuji zkratkou CAFE - Corporate Average Fuel Economy). Jakkoliv jsou americka auta skutecne palivove neefektivni (prirozena reakce na nizke ceny benzinu v minulosti), tak v tuto chvili je vynucovani takovychto zavazku zcela podruzne - financni stabilizace je prioritou. Krome toho jsou zde i dva dalsi protiargumenty - zaprve, vlada muze podobne zavazky vynutit i po restrukturalizaci a zadruhe, vzhledem k tomu, ze ceny benzinu uz zrejme nebudou nikdy tak nizke jako v minulosti, takze zakaznici auta s nizkou spotrebou budou v budoucnu vyzadovat, automobilky je budou muset vyrabet bez ohledu na CAFE standardy.
Vlada a Kongres tech 34 miliard bezpochyby protlacit muze. Henry Paulson si v ramci zachranneho balicku vyzadal 700 miliard dolaru, ze kterych zatim pouzil polovinu. Stale je ve hre, ze ta druha polovina nebude utracena, jenze nekteri politici jsou toho nazoru, ze jakmile tam ty penize uz lezi, byla by je skoro skoda je neutratit.
Otazka, jestli je 34 miliard mnoho, je spatne polozena. 34 miliard se jevi vzhledem k celkovemu objemu rozpoctu a objemu celeho zachranneho baliku jako malo. Jenze ve skutecnosti je kazdy spatne vynalozeny dolar prilis mnoho. Navic uz predchozi rozdelovani penez ze zachranneho balicku ukazalo, ze jakmile date penize jednem, okamzite se do rady postavi desitky dalsich. Firmy pak maji velmi malou motivaci snazit se prekonat problemy samostatne.
Dalsi otazkou je, co bude s automobilkami do budoucna. Restrukturalizace je lepsi v tom, ze jim umozni prepsat nevyhodne kontrakty a odstranit starou zatez. Samozrejme, ze se tim jen tak naraz nevycaruji penize - ztraty bude muset nekdo zaplatit. Je ale lepsi, kdyz je budou platit ti, kteri automobilky financovali (s plnym vedomim podnikatelskeho rizika), nez danovy poplatnik.
Jak to dopadne, je zatim ve hvezdach. Obama je mnohem naklonenejsi bailoutu nez soucasna administrativa (i kdyz rada Obamovych ekonomickych poradcu uz tak nadsena neni). Automobilky castecne doufaji, ze se jim podari prezit do ledna nebo unora, a pak je nova vlada zachrani.
Jardo, jen doplnim. Chapter 11 prakticky nedovoli uplatnovat zaruku, tedy nikdo nebude kupovat auta. Ch. 11 by se musela prepsat (coz se uz udelalo pro aerolinky v \'78 - The Bankruptcy Reform Act of 1978). Tento proces by ale byl docela dlouhy, protoze vsichni by se snazili dat vlastni \"prilepky\" a mozna by to ve skutecnosti stalo vic nez tech 35 BUSD.
OdpovědětVymazat