sobota 29. listopadu 2008

Vládní administrativa v USA a v ČR - proč se u nás do vlády nedostávají ekonomové z nepolitické oblasti?


Barack Obama si do nastupující administrativy vybral řadu kvalitních ekonomů z akademické sféry - šéfkou Council of Economic Advisors bude Christina Romer z Berkeley, šéfem National Economic Council Lawrence Summers z Harvardu, blízkým poradcem zase Austan Goolsbee z University of Chicago. Další lidé přicházejí z Fedu - Timothy Geithner z pozice šéfa newyorského Fedu přejde na pozici ministra financí. Paul Volcker, dlouholetý předseda Fedu, povede výbor pro ekonomickou obnovu.

I v předchozí republikánské administrativě byli na vysokých postech uznávaní akademičtí ekonomové - Greg Mankiw, Ed Lazear, nebo Glenn Hubbard. Prezident Bush rovněž jmenoval Bena Bernankeho z Princetonu šéfem Fedu.
Kromě akademických ekonomů do americké administrativy nezřídka nastupují i vysoce postavení lidé ze soukromé sféry.

Známá jména ještě nezajistí skvělou vládu, ale jmenovat lidi, kteří ekonomice rozumí, není rozhodně na škodu.

Jak to oproti tomu vypadá v České republice? Stačí se podívat na obsazení pozic ekonomických ministrů (ministra financí, ministra průmyslu a obchodu a místopředsedy vlády pro ekonomiku) za posledních deset let.

Ministři financí

Miroslav Kalousek je profesionální úředník a politik. Vlastimil Tlustý je profesionální politik. Bohuslav Sobotka je profesionální politik. Ivo Svoboda pracoval v soukromém sektoru v ekonomické oblasti, ovšem tak úspěšně, až ho to dostalo do vězení. Jiří Rusnok byl profesionální odborář (alespoň se ale zabýval ekonomickými otázkami). Jiří Mertlík pracoval v akademii v letech 1983-1995, ovšem pouze jako odborný asistent.

Ministři průmyslu a obchodu

Martin Říman je profesionální politik a soukromý podnikatel. Milan Urban je z velké části profesionální politik a komunální úředník, s krátkou přestávkou v soukromé sféře. Miroslav Grégr má jako jediný zkušenost s větším businessem - ovšem jeho role coby generálního ředitele v dnes již neexistující Destě Děčín je velmi kontroverzní.

Místopředseda vlády pro ekonomiku

Martin Jahn strávil celou svou předvládní kariéru v Czechinvestu, ve vládě pobyl pouze 8 měsíců, a potom odešel do soukromé sféry. Nejdále v akademické sféře to dotáhl Jiří Havel, který je docentem na FSV UK, ovšem jeho jmenování do vlády na několik měsíců před volbami bylo možná způsobeno i tím, že to na tak krátkou dobu nikdo jiný nechtěl jít dělat (to není hodnocení kvalit Jiřího Havla).

Když to shrneme, tak v podstatě nikdo nezískal ministerskou pozici díky své předchozí úspěšné kariéře v akademii nebo soukromém sektoru. Není to tak trochu plýtvání talentem a zkušenostmi?

Nabízí se několik vysvětlení:

  • Politici nemají zájem, aby jim do hospodářské politiky mluvil někdo zvenku.
  • Politici by měli zájem kvalitního člověka z akademie nebo soukromého sektoru na ministerskou pozici získat, ale žádný takový kvalitní kandidát není.
  • Politici by měli zájem a kvalitní kandidáti by existovali, ale do politiky nechtějí - buď proto, že pozice není dostatečně atraktivní, nebo proto, že nechtějí mít s politikou nic společného, nebo protože se domnívají, že by byli příliš podřízení stranickému diktátu a nemohli sami moc rozhodovat.
Kde je pravda? Nebo existuje ještě jiné vysvětlení? A bylo by vhodné v tomto směru něco měnit?

6 komentářů:

  1. Nerozumím jednomu.

    \"Není to tak trochu plýtvání talentem a zkušenostmi?\"

    Talentem koho?
    Zkušenostmi koho?

    A odpověď na dotaz \"Kde je pravda\" je vcelku jednoduchá.

    Akademická obec žvaní o pitomostech a rozvíjí nikam nevedoucí teorie.

    Zkušenosti nejsou, neb je nebylo kde získat.

    Výsledkem je personální poušť. A není to výsada jen Česka. Usnesení Obama a spol, že krize je u konec za 18 měsíců, je z oblastí bláznovství. Ten člověk se vskutku té americe nepovedl.

    OdpovědětVymazat
  2. ad vytuněný bod 1) všechna koryta s rozhodovací pravomocí jsou v balkánských zemích tradičně jen trafikou pro oddané věrné soudruhy - a ti ze státních peněz poskytují obživu pro své známé a sponzory své strany.
    nad tím se není třeba pozastavovat, to je letitý fakt, zavedený kdysi ods.
    ostatně když vidím současného amatéra z hradu s kvalifikací socialistického ekonoma, jinak fanatického zástupce každé centrální správy pokud je pražská, pak je to za celou dobu bída.

    OdpovědětVymazat
  3. Tvrzení, že není na škodu jmenovat lidi, kteří ekonomice rozumí (respektive o tom dokázali přesvědčit habilitační komisi), by bylo třeba nejprve dokázat.

    Zatím to vypadá tak, že sice ČR přivedla banda nýmandů na okraj propasti, ale USA za moudrých rad akademických expertů učinily rozhodný krok kupředu.

    OdpovědětVymazat
  4. Nýmandi i experti necítí potřebu cokoliv řešit, pokud jim z toho neplyne osobní zisk. Lhostejno jak moc virtuální bude. Cílem nýmandů i expertů je pak svůj virtuální zisk včas zhmotnit. Dokud budou i v politice zisky soustředěné na jednotlivce a ztráty tiše distribuované mezi voliče, tak nikdo nepocítí potřebu změny. Až ji pocítí, bude pozdě.

    USA je pěkný předskokan ČR. Můžeme je pozorovat, nebo se můžeme pokusit to v ČR změnit.

    OdpovědětVymazat
  5. jen s jedinou výhradou. Do jednoho bodu zde byly sloučeny tři podbody, které nejsou navzájem porovnatelné. Podle mého názoru je důvodem to, že se výše popsaný kandidát obává, že by byl podřízen stranickému diktátu a musel dělat rozhodnutí, která by odporovala jeho znalostem i zkušenostem a ještě navíc nést riziko, že všichni ostatní budou tato vynucená rozhodnutí považovat za jeho osobní. V podnikání to asi nebude tak moc vadit, ale ve sféře akademické by to, podle mého názoru, vadilo zásadně.

    OdpovědětVymazat
  6. Proc se kvlaifikovani ekonomove nedostavaji do funkci ministru me ani tolik netrapi, lide v techto funkcivh maji byt predevsim politici(samozrejme se slusnym vzdelanim, ale ne nutne ekonomove), kteri maji projit celou stranickym vyberovym procesem. Horsi je, proc tesne pod temito lidmi (tj ve funkcich namestku, vrcholnych poradcu, nebo analytiku) nejsou kvalifikovani a schopni ekonomve, kteri by politikum prinaseli kvalitni podklady pro jejich rozhodovani. Pripadne pokud tam nahodou jsou, tak jenom na chvili nebo je politici proste neposlouchaji.

    Duvodu je podle me nekolik:
    1. Politici nevedi k cemu je dobre mit k dipozici kvalitni ekonomickou analyzu daneho problemu. Nevedi co moderni ekonomie umi a co neumi, jak by jim to usnadnilo a zlepsilo jejich rozhodovani. Jak to zenit? Asi vzdelavat politiky v zakladni ekonomii, vysvetlovat jim co ekonomove umi a co ne.

    2. Kvalitnich ekonomu je v CR pramalo. Obvykle je slovo ekonom zjednoduseno na pojem analytik, ktery se vyjadruje k e vsemu a umi jenom kecat, pripadne jsou za ekonomy povazovani ideologove, kteri prosazuji skryte vlastni ideologii. Ekonomove, kteri vystudovali kvalitni skoly, jdou do soukrome sfery, v lepsim pripade do CNB, nebo do zahranici. Na ministerstva a do vrcholnych funkci ve statni sprave pak jdou vetsinou absolventi tech skol, ktere dobre ekonomy neumi vychovat (VSE a pod)

    3. Media a spolecnost nevyzaduji fakta, ale jenom hesla. To souvisi s bodem 1. Nikdo nevytvari poptavku po seriozni analyze vladnich politik. Tudiz se ani neuskutecnuji. Nedavaji se na ne penize a kvalitni lide se bohuzel musi predevsim zaplatit.

    Tak bych to nejak videl

    OdpovědětVymazat