Téma tohoto příspěvku se mělo objevit původně v mém předchozím článku, který se však vyvinul ve zcela něco jiného.
Takže ještě jednou. České internetové deníky [iDnes, iHned] si vybraly 17.listopad k tomu, aby názorně ukázaly, jak se zlepšila životní úroveň Čechů od sametové revoluce.
Redaktoři si však k tomuto účelu zvolili velmi špatnou formu. Rozhodli se totiž uvést porovnání vybraných cen v roce 1989 a 2008.
Takové srovnání je nutně selektivní, obzvláště když se autoři nezabývali tím, jakou váhou přispívají porovnávané produkty do spotřebního koše. Vyvolali tím bouřlivé reakce čtenářů, jejichž protiargumentem byly zejména rozdíly v nákladech na bydlení.
Ceny nájemného ve státních bytech v době socialismu skutečně vypadají až legračně. 170 korun měsíčně za třípokojový byt. Z ekonomického pohledu je však toto číslo zcela irelevantní. Aby tato částka byla skutečnou cenou, musel by mít kdokoliv možnost jít a za danou částku bydlení kdykoliv okamžitě získat.
Tak to samozřejmě nebylo. Takovou částku mohli platit jen jedinci, kteří měli to štěstí a dostali se do státního bydlení. A získat takový byt vyžadovalo čekat často mnoho let na pořadníku. Z ekonomického pohledu je tak relevantní stínová cena, tedy cena po započtení všech nákladů spojených s obstaráním daného statku. A ta by byla násobně vyšší.
Je to stejný argument, jako kdybychom používali pro dnešní ceny bydlení v centru Prahy regulované nájmy. Regulovaný nájem je administrativní částka, která je pro zájemce o byt v centru Prahy zcela irelevantní - protože na něj nemá šanci dosáhnout. Pokud by se náhodou chtěl s někým, kdo v regulovaném nájmu bydlí, "dohodnout", pak bude muset zaplatit neoficiální "odstupné". A teorie nám říká, že toto odstupné bude rovno současné diskontované hodnotě rozdílu mezi tržním a regulovaným nájemným. Tak získáme onu stínovou cenu, odrážející i vedlejší náklady na získání bydlení.
Žádné komentáře:
Okomentovat