ČSSD představila svou Zelenou knihu, obsahujících návrhy změn ve vysokém školství. Mimo jiné obsahuje i možnost penalizačních poplatků pro špatné studenty. Studenti prý mají mít pocit, že studium není zdarma, a poplatky mají rovněž motivovat k lepším studijním výsledkům. Například pokud by student pražské vysoké školy měl špatný prospěch, musel by jednou za semestr dojít na studijní oddělení a odevzdat zde čtyři neprocvaknuté lístky na MHD. Tak si to představuje stínový ministr školství Jiří Havel:
Jednotlivé politické strany nalevo i napravo se zkrátka předhánějí v tom, kdo představí perverznější metody finanční motivace ve školství. Úroveň navrhovaných reforem z posledních téměř dvou desetiletí obsažených v mnoha knihách různých barev je však taková, že mě udivuje, že si vysoké školy tohle všechno po takovou dobu nechávají líbit a nevystupují mnohem razantněji s požadavkem, aby si mohly ve větší míře určovat, jaký objem prostředků budou formou školného od studentů vybírat. Místo toho však do značné míry jen tiše sedí, nadávají na status quo a čekají, jaká novinka zase přijde z ministerstva. A protože ministerská novinka je často jen dalším nedodělaným paskvilem, může se vesele nadávat dál.
Volání Jiřího Zlatušky po větší autonomii vysokých škol je spíše ojedinělé - a to se Jiří Zlatuška ještě zajímá hlavně o autonomii v činnosti školy a méně o autonomii v oblasti získávání finančních prostředků. Téměř absolutní finanční závislost vysokých škol na státu vede také k tomu, že se stát snaží vysokým školám mluvit do věcí, do kterých by jim mluvit nemusel a neměl.
Primárním účelem školného by mělo být právě narušení současného perverzního systému financování, ve kterém je student a kvalita studia až na posledním místě. Má motivovat studenty, aby si vybírali školu podle užitku, který jim daný obor přinese, a zároveň motivovat vysoké školy ke zlepšování kvality. Současný systém financování, kdy stát proplácí finanční prostředky podle počtu studentů, vede k neefektivnímu nabírání studentů. Přidělování peněz podle počtu absolventů zase školy motivuje ke snižování nároků tak, aby studium dokončilo více studentů. Kompletní odbourání státního financování vysokých škol je v českých podmínkách samozřejmě nemyslitelné, ale nezanedbatelný podíl přímého financování těch, kteří dané služby spotřebovávají a kteří z nich v budoucnu budou do těžit, je více než žádoucí.
Změny navrhované ze strany ČSSD jsou v tomto směru samozřejmě zcela k ničemu. Nejedná se o žádné školné, jak to prezentují noviny, ale o drobné administrativní poplatky, jejichž byrokratická náročnost zřejmě přesáhne finanční přínos pro univerzity. Stokorunový semestrální poplatek za špatný prospěch je přímo legrační. Dvě stě korun za opakovanou zkoušku možná zredukuje množství notorických opakovačů, ale přináší snad ještě více problémů. Budou mít studenti větší tendenci vybírat si lehčí předměty nebo méně náročné zkoušející?
Hlavním problémem podobných návrhů však je, že odvádějí pozornost od podstatných věcí. Bude se dlouze diskutovat o tom, jestli platit stovku za semestr za špatný prospěch, místo diskuse o tom, jak pomocí vhodného financování škol zvyšovat kvalitu vzdělání.
Souhlas, pěkný komentář. Vekmi mě pobavil dnenšní komentář poslance za ČSSD Ivana Ohlídala v HN. Najdeme tam perly jako:
OdpovědětVymazat\"Existence školného (= \"školného\" podle Havlových návrhů!!) by totiž vytvořila další výraznou překážku pro studenty ze sociálně slabších rodin.\"
-- se divím, že teda ČSSD nenavrhuje zrušení poplatků za prodloužení doby studia, které jsou určitě daleko větší finanční záětží. :o))
\"Důvodem tohoto odmítavého postoje ČSSD je především to, že by absolventi museli půjčky ze studia splácet v době, kdy si budou budovat své rodinné zázemí a kdy budou většinou potřebovat další půjčky (např. na koupení bytu).\"
-- Někdo by měl dotyčnému poslanci vysvětlit, že rozhodně není normálním stavem, aby si čerstvý absolvent bral hypotéku na koupi bytu, nýbrž na fungujícím trhu (kde není umělě podporováno vlastnické bydlení na úkor nájemního bydlení) by začínal v nájmu.
\"Argument, že odložené školné existuje v některých vyspělých zemích, a proto může fungovat i u nás, je nutné odmítnout hlavně proto, že reálné mzdy téměř ve všech vysokoškolských profesích jsou v ČR zřetelně nižší než v těchto zemích.\"
-- no comment
\"Názor pravicových politiků spočívající v tom, že studenti platící školné budou vyvíjet účinný tlak na zvyšování úrovně vysokoškolského studia je nesmyslný, což dokazuje fakt, že na českých soukromých vysokých školách, kde se platí školné, je úroveň studia až na výjimky výrazně nižší než na veřejných školách.\"
-- tak tomuto politici říkají argument.
Donedávna jsem učila na soukromé střední škole, kde studenti platili nejen školné, ale také poplatky za opakované zkoušky a doklasifikaci.
OdpovědětVymazatZavedení poplatků se v přístupu studentů ke studiu téměř neprojevilo. Studenti měli od počátku pocit, že \"oni si přece platí, tak musí být všechno podle nich\". Školní řád je nezajímal, docházka do školy a příprava na vyučování nebo na zkoušky (a to i maturitní) byly až na pár výjimek (cca 7 až 10%) katastrofální.
Na naší škole opravdu byla úroveň studia nižší než na veřejných školách. Obávám se, že situace je podobná i v dalších soukromých školách.
Je to zcela chybný argument. Hlavním důvodem, proč dnes lidé studují VŠ, je, že potřebují onen \"formální glejt\", tj. od jeho získání očekávají vyšší příjem v budoucnu a větší množství pracovních příležitostí. Za situace, kdy takový glejt lze získat \"zdarma\", vyvstává otázka, proč za jëho získání \"platit\". Proto evidentně dochází u soukromých VŠ k autoselekci, tj. studují je jiní lidé, než bezplatné VŠ. A sice buď lidé daleko kvalitnější než je průměrný VŠ student, kterým kvalita českých VŠ nestačí (ale ti asi spíš půjdou studovat do zahraničí), anebo lidé vysoce podprůměrní, kteří se nejsou schopni dostat na VŠ prostřednictvím příjimaček a musí si za \"glejt\" zaplatit. Pokud výrazně převažuje posléze uvedený případ, pak nemůže být divu, že se soukromé VŠ mají z hlediska kvality studentů (kvality výuky) nižší průměrnou úroveň, než veřejné VŠ.
OdpovědětVymazatZákladním bodem zkrátka je, že v rozporu s oblíbenou průpovídkou politiků nikdy neplatí, že \"fakta hovoří sama za sebe\". fakta je třeba vždy interpetovat a zejm. vysvětlit, proč dochází k tomu, co pozorujeme (odhalit příčinu a následek).
pro ivzez: tenhle názor mě hodně překvapil, byl jsem přesvědčený o tom, že pokud je student nucen za něco platit, pak si dá hodně pozor na to, aby neplatil víc než musí. I když to hlavní bude asi v rodině, která jeho studium financuje. Pokud rodiče jen slepě vydávají peníze a doufají, že získáním \"glejtu\" se jejich dítě bude mít automaticky lépe, pak jim není pomoci.
OdpovědětVymazatto Matěj Šuster: jsem přesvědčený o tom, že kvalita studentů a kvalita výuky nejsou rozhodně spojené nádoby. Ale souhlasím s tím, že na soukromé VŠ vede asi méně komplikovaná cesta než na školy státní. A myslím že absolvování VŠ samo o sobě vyšší příjem nezaručí. Možná pomůže získat pozici, otázka ovšem je, jestli se člověk, který se na VŠ nic nenaučil (s nadsázkou), uplatní v praxi, tj. jestli bude schopen si pozici udržet. A k tomu podle mě žádný diplom nepomůže.