neděle 13. července 2008

Voda na příděl


Milan Vodička na iDnes píše o nedostatku vody v Zaragoze:

V Zaragoze je voda v obdobích sucha na příděl už více než deset let.

Pokud je něco vzácné (jako voda v Zaragoze), mělo by to být drahé. Místo toho, aby voda odpovídajícím způsobem zdražila, uchylují se však úřady k těžko pochopitelným přídělovým opatřením. Přídělové hospodaření špatně obchodovatelného zboží je extrémně neefektivní. Někteří potřebují vody více a nemají nárok, zatímco jiní mohou vody spotřebovat méně, ale pak je nic nenutí šetřit. Pokud se příděly špatně obchodují, nejsou lidé, kteří spotřebují vody méně, ani motivováni k úsporám s cílem svoje nadbytečné příděly výhodně odprodat. A i když se vodu zobchodovat podaří, jsou náklady takových obchodů zbytečně vysoké.

Druhým negativním dopadem přídělového systému je bující korupce.

S vodou se tady rozjel rychle kvetoucí černý trh. Dělají se kvůli ní různé podvody a některé vykuky dostala až za mříže. ... Lidé v kravatách na to jdou chytřeji: golfový trávník prohlásí za "zemědělskou plodinu“, velké zahrady u svých vil nebo hotelů osadí několika palmami a přihlásí je na úřadě jako "farmy“. Tím získají vyšší příděly vody na zavlažování. Pak ji výhodně prodají nebo si s ní naplní bazény.

Častým vysvětlením pro zavádění přídělů je, že zvyšování cen by mělo negativní dopady na chudší vrstvy obyvatelstva. Jenže z korupce v přídělových systémech profitují zejména ti se správnými konexemi, což chudí nebývají. A pokud by vysoké ceny přeci jen měly způsobit společensky nepřijatelnou sociální situaci, lze to vždy řešit přes sociální systém.

Zkrátka a dobře, pokud je vody v Zaragoze nedostatek, má zdražit natolik, až dostatečně poklesne poptávka. Pokud chcete bazén, budete muset místo korumpování úředníků řádně zaplatit. Pokud se uskrovníte, ušetříte. Přídělový systém ale nepomůže ničemu. Vysoké stínové ceny vody (tedy ceny zahrnující i všechny vedlejší náklady na spojené s přídělovými omezeními) budou mít mnohem horší dopady než zvýšení tržních cen.

Jeden důvod pro oblibu přídělového systému přeci jen existuje - dává velkou moc do rukou státní nebo obecní (samo)správě, tedy těm samým lidem, kteří o jeho zavedení rozhodují. Ale to je jen další důvod pro všechny ostatní, aby podporovali jeho zrušení.

10 komentářů:

  1. Samozrejme ze pridelovy system pomuze !
    Pokud se voda omezi, lze planovat ,jak dlouho jeste vydrzi.Ten , kdo ma penez dost na bazen , velkou zahradu a na jejich udrzbu, ma i dost penez na vodu, byt drazsi.Mimochodem, ohledne vody lide uvazuji i v jinych kategoriich, nez v te ekonomicke..
    Mozna bys s nedostatkem vody mel chvili zit a ne o tom jen filosofovat.

    OdpovědětVymazat
  2. Pán je stále jen ekonom. Peníze některým lidem snadno vznikají z ničeho, zatímco voda ne-a-ne. Ještě to pořád nepochopil.

    OdpovědětVymazat
  3. Není přece problém s cenou vody pružně hýbat podle toho, jak dlouho vydrží - plánovat s ní tímto způsobem.

    Od kdy peníze vznikají z ničeho? A komu? A ještě k tomu snadno? :_D Pokud tím myslíte, že nejsou podloženy hodnotou zlata, tak je na úplně jinou debatu.

    OdpovědětVymazat
  4. Peníze bohužel nemusí být podloženy jakoukoliv hodnotou ani prací. Stačí důvěrou a očekáváním těch, kteří je netvoří, pouze si myslí že je dokáží vydělat. Díky této nepodložené důvěře je pak snadné pro bankéře tvořit jakékoliv množství peněz z ničeho. Ekonomové jistě zaoponují tím, jak jsou uživatelé peněz nuceni dodržovat zákony ekonomiky. Ne, o ty nejde. Jsou opravdu jen \"uživateli\" kteří ekonomické chování nutně používají, nikoliv formují. Zde je odpověď na vaše dotazy: http://tinyurl.com/5p8lym

    Myslíte si, pane Mitrega, že čistá, pitná (sladká) voda je entita neomezeně dostupná pro konkrétní místo a čas? Že je jen marginální technický problém ji mít (vzniknout), nebo nemít? Že její dostupnost je regulovatelná pouze ekonomicky? Že voda má pouze tržní hodnotu?
    Ten dodatek \"jak dlouho vydrží\" je slabým místem víry v regulovatelnost spotřeby vody pouhými penězi.

    Zkuste se dozvědět něco o vodě. http://www.iwahq.org
    http://www.unwater.org
    http://www.wateraid.org

    OdpovědětVymazat
  5. Ne vždy zdražování vede tam, kam bychom si přáli. http://www.petrol.cz...asp?id=10185
    V případě pouhého zdražování vody však stále nenacházím paralelu k ropě, tj. její \"levnější\" nebo dostupnější alternativu, ke teré by se spotřebitelé mohli obrátit. Nebudou se ani rozhodovat zda dnes vynechají vodu kvůli ušetření peněz. Voda je základní fundament nemající alternativy. Nepoužíval bych proto spekulativní metody z kapitálového trhu.

    OdpovědětVymazat
  6. Proc se voda nedovezla driv ? proc neni desalinacnich zarizeni vic? Obecne mineni je to, ze zatim voda stacila (kazdy rok naprselo)a proto se pripadne problemy neresily. Liknavy pristup vlady, coz je tu docela normalni i v jinych vecech.At zdrazis vodu, jak budes chtit, dest to neovlivni.Uvazovani nekterych lidi take ne.

    OdpovědětVymazat
  7. Ad dodatek TS: Voda, jak ji používáme ve vyspělém světě, má spoustu alternativ. Ten základní fundament, to je pití a jistá základní hygiena, když půjdete opravdu na \"základ\", tak jste na 5-10 litrech osobu na den, a i při jistém osobním hygienickém komfortu se bezpečně vejdete do 70 litrů. Co si pamatuju, tak spotřeba na hlavu v zemích naší úrovně je někde mezi 300-600 litry. Pro použití \"nad základ\" je opravdu alternativ spousta. Sprchování místo koupání se ve vaně. Záchod s malým a velkým tlačítkem namísto staršího záchodu jenom s velkým. Zavlažovat trávníky vodou zachycenou ze střechy namísto z vodovodu. Zavlažovat trávníky méně - tj. spokojit se s tím, že holt nebude i přes léto dokonale zelený. Namísto golfu jiné druhy zábavy. Méně zavlažování v zemědělství - tj. spokojení se s nižšímy výnosy potravin. Přechod na zemědělské plodiny, které vyžadují méně zavlažování, které se při dražší vodě přestává vyplácet.

    Toto jsou reálné alternativy ke spotřebě vody \"nad základ\" ve vyspělém světě. Pokud si spotřebitelé natolik cení cáchání ve vaně, zelených trávníků či rýže vypěstované v Kalifornii (to není vtip!), potom i při vyšší ceně zůstane spotřeba vysoká a stavba přehrad či dovoz vody přes půl kontinentu ekonomické opodstatnění mít bude. Ale dost možná je levnější obětovat zelené trávníky než stavět přehrady - jenže jinak než přes vyšší cenu to těžko poznáte.

    OdpovědětVymazat
  8. Jako ilustrace ještě porovnání dvou měst v arizonské poušti - Phoenix a Tucson. Díky historickým okolnostem kolonizace západu měl Phoenix od počátku velký přísun vody z přehrad a kanálů (beroucích vodu z okolních hor či řeky Colorado) stavěných za federální peníze. Cena pro spotřebitele je hluboko pod náklady. Tucson toto štěstí neměl, vodu čerpají převážně z podzemních studní a hlavně za svoje.

    Výsledek? Phoenix je absurdní zelený ráj uprostřed pouště, palmy, golfová hřiště, před domy trávníky, které i Angličané mohou závidět. Tucson si zachoval pouštní charakter, místo palem a trávníků mají lidé na zahrádkách kaktusy, ocottilla a další místní vegetaci. Musím říct, že Tucson působí mnohem hezčím dojmem, protože ona pouštní zahradní architektura nějak přirozeněji zapadá do okolní krajiny. Lidé si užívají normální americkou životní úroveň, jenom neplýtvají vodou jako jejich sousedé ve Phoenixu.

    OdpovědětVymazat
  9. Ano, tyto způsoby já chápu, jako možné metody ke snížení spotřeby vody.
    Problém je tam, kde už nejde o zalévání trávníků, ale jde o to, že krajina ztratila nedostatkem vody svou normální živící kapacitu.
    Pak je už nesmysl se hnípat v tom kdo jak moc bude rosit svůj trávník, když přitom budou stále pouze stejně zažité návyky, jen to bude někoho stát víc peněz. Kdo má peníze na golfové hřiště, má peníze i na to aby stály desetinásobek co teď. Zatímco zemědělská půda bez limitního přísunu vody nebude schopná úrody. A půda bez úrody znamená hlad. Vyměnil by kdokoliv svůj vlastní hlad za peníze?

    Libore, chápu tedy příspěvek, možná jste jen nepostřehl moji předchozí argumentaci. Upozorňoval jsem, že potřebu vody lidé často vnímají \"jen pro sebe\" a potřebu pro krajinu ji zanedbávají. Ve vlastních potřebách si člověk vyvinul docela komplexní tržní prostředí. Ale vyvinuzl ho NA ZÁKLADECH FUNKCNIHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Pro lidi naprosto přirozené si tu vodu z krajiny \"brát\" . Nikoho (ani Boha) se neptají.

    Moje řešení? Strukturální.
    Omezit produkci různých průmyslových plodin, pšenice na spalování, tabáku*, makovic, potravin určených na výrobu alkoholu, které jsou postradatelné, nebo nahraditelné. Ve prospěch efektivnějšího využití půdy a k produkci zemědělských plodin.

    * tabák je plodina která má v poměru k potravinovým plodinám (cukr. třtina, rýže, sojové boby, kukuřice, pšenice) možná menší spotřebu vody, ale zas výraznou spotřebu živin z půdy, po jeho pěstování je těžší vrátit půdě její plodnost.

    Myslíte že to \"nejde\"? Protože třeba tabákové společnosti jsou silná klaka? Jde všechno, jen by musela být vůle, nikoliv chamtivost po zisku. Philip Morris je jedním z největších majitelů potravinářských koncernů ve světě (vč. Unileveru). Jim se stále vyplácí prodávat cigarety, místo potravin. A současně i zbytečně drahé potraviny.

    Poznámka o Phoenixu a Tucsonu je případná. Ano, měli bychom se z toho poučit. Zrovna mě napadlo Vegas jako bohatá perla v poušti. Kdyby nebylo vody z přehrad na Coloradu, úžasné Vegas by neexistovalo. Ačkoliv si místní boháči myslí, že za peníze si koupí všechno.

    OdpovědětVymazat