Snad jedině to, že už to jen těžko může být horší. A také to, že lidem už znečištění znepříjemňuje život natolik, že s tím chtějí něco dělat a obětovat zdroje na nápravu ekologických škod. Bohužel jim v tom často brání neflexibilní státní aparát.
Obsáhlý článek Jamese Fallowse na The Atlantic ekologickou situaci v Číně široce rozebírá. Nechybí samozřejmě ani poznámky k organizaci olympijských her a týkající se problémů s kvalitou vzduchu v Pekingu. Příklad Číny ukazuje, jaký má státní vlastnictví neblahý vliv na efektivitu hospodaření. Zatímco rozvinutý svět přemýšlí, kolik prostředků vynaložit na snižování emisí, čínský průmysl je tak neefektivní, že investice spojené s redukcí emisí jsou často zcela samofinancovatelné díky úsporám surovin a energií. Kdyby měl takové průmyslové podniky v rukou soukromý vlastník, dávno by k zefektivnění přistoupil, protože návratnost takových investic je v Číně v řádu jednotek let. Čínská vláda se sice formálně tváří, že jí to trápí, ale byrokratický aparát má většinou od slov ke skutkům daleko.
Co ale znamená čínská ekologická situace pro svět? Zaprvé, Kjótský protokol bez zapojení Číny (a dalších velkých rozvíjejících se zemí) nemá smysl. Pokud je globální oteplování celosvětovým problémem, musí se i celosvětově řešit. Z hlediska efektivnosti opatření je optimální začít snižovat emise tam, kde je nákladnost takového snižování nejmenší - a tam země jako Čína zcela jasně vedou.
Pokud se politici dohodnou na tom, že snižování emisí je prioritou číslo jedna, pak také musí racionálně odsouhlasit, že budou spolufinancovat snižování emisí v rozvojovém světě, kde je takové vynaložení prostředků zdaleka nejúčinnější. Z globálního hlediska jsou miliardy vynaložené například na podporu výroby bioetanolu čistým alibismem - pokud by se stejné prostředky vynaložily na snižování emisí v indickém nebo čínském průmyslu, byl by celosvětový přínos řádově větší.
Druhý dopad současné čínské ekologické situace je přeci jen pozitivnější. Čína prokázala vysoké schopnosti při masové produkci spotřebního zboží, které se díky tomu stalo široce dostupné. Pokud by se jí podařilo adoptovat efektivní ekologické technologie, existuje šance, že by se i tyto technologie staly v podstatě masově vyráběným a levným produktem - a to by bylo velkým přínosem pro zbytek světa.
Ale abychom přeci jen nekončili pozitivní zprávou. Čína se sice může vzpamatovat z neuvěřitelného průmyslového znečištění, ale další rána ji ještě čeká, a tou bude nárůst znečištění způsobeného koncovými spotřebiteli. Nárůst počtu aut dále zhorší situaci ve městech, a to nejen při pobřeží, výrazně poroste produkce spotřebních odpadů a spotřeba vody, které už dnes začíná být v severní polovině Číny nedostatek. A tady nelze očekávat, že by se mohla situace v příštích dekádách zlepšovat - jakkoliv efektivní auto je z hlediska ekologie horší než kolo a i sebelepší třídění odpadu vede k většímu množství odpadů než když lidé nemají nic, co by odpady produkovalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat