neděle 30. března 2008

(Další) světový žebříček univerzit


A konečně nějaký, ve kterém je i česká univerzita.

Výzkumníci ze Shanghai Jiao Tong University sestavili další z celé řady žebříčků porovnávajících univerzity - tentokrát akademický žebříček zahrnující 500 nejlepších světových univerzit. Žebříček bere do úvahu přírodní i společenské vědy a hodnotící kritéria zahrnují počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, počet výzkumných pracovníků s Nobelovou cenou nebo Fieldsovou medailí, počet často citovaných vědců a počet publikací v impaktovaných časopisech.

Výsledky jsou zde. Proč zde zmiňuji právě tuto studii? Protože je to konečně jedna, ve které se objevila česká univerzita - Karlova univerzita se umístila na sdílené 203-304. příčce. Samozřejmě, že přesné určení pořadí na příčkách někde od stovky dolů je velmi diskutabilní, ale alespoň máme ujištění, že Karlova univerzita do první pětistovky patří.

Je to úspěch? Samozřejmě, že není - a to ani pro Karlovu univerzitu, ani pro zbytek české akademie. Jak si však Česká republika stojí v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi?

Maďarsko má v žebříčku dva zástupce, Polsko také dva, Slovinsko jednu univerzitu. Rusko dvě univerzity, přičemž Moskevská státní univerzita je na 76.místě nejlépe umístěnou institucí z východní Evropy (všechny ostatní umístěné univerzity z postkomunistických zemí jsou až za Karlovou univerzitou). Dá se tak říct, že zbytek východní Evropy je na tom podobně špatně.

Má Karlova univerzita šanci vyšplhat se třeba až do první stovky? Z institucí z malých evropských zemí jsou v první stovce dánská University of Copenhagen (46.), finská University of Helsinki (73.), nizozemské University of Utrecht (42.) a University of Leiden (71.), norská University of Oslo (69.), čtyři švédské univerzity (Karolinska Institutet 53., Uppsala 66., Stockholm 86. a Lund 97.) a tři ve Švýcarsku (ETH Zürich 27., Uni Zürich 58. a Basel 82.). A sebevědomým cílem Karlovy univerzity by mělo být dostat se někam na jejich úroveň.

Český akademický sektor však není jen Karlova univerzita - Rakousko nebo Belgie mají v první pětistovce 7 univerzit, Dánsko čtyři, Finsko pět, Irsko tři, Nizozemí dokonce 12. Roste Karlově univerzitě v Čechách konkurence, která by se v podobných žebříčcích umístila - třeba brněnské vysoké školy nebo ČVUT?

6 komentářů:

  1. Já bych teda ty americký univerzity tolik nepřeceňoval...
    A že by Harvard v celkovým skóre utekl všem ostatním o tolik? Tomu se nechce věřit.

    OdpovědětVymazat
  2. já se dívala na ten žebříček Top 100 evropských univerzit - tam jsme se pořád ještě vešli.

    americké univerzity bych taky tolik nepřeceňovala.

    každopádně docela fajn srovnání, tohle.

    OdpovědětVymazat
  3. podla mna su taketo rebricky len o PR. hodnotnejsie su specializovane rebricky, podla toho, kto co studuje alebo chce studovat. nie najlepsia univerzita sveta, ale najlepsia skola na biznis, financie, ekonomiu, medicinu, pravo, atd.

    OdpovědětVymazat
  4. Rekla bych, ze podstatnym problemem ceske vedy je to, ze Praha nespolupracuje s Brnem. Alespon co se mych osobnich zkusenosti s obema univerzitami tyce.

    Domnivam se taky, ze nastaveni zebricku podle oceneni, ktera muzou jistym zpusobem zkreslovat data, neni az zas tak vyznamny parametr jako impakt faktor vedeckych clanku.

    OdpovědětVymazat
  5. Potíž je, že ke zahrnuta NC a Fieldsova medaile, ale třeba Turingova cena už ne.

    To v třeba IT vede k paradoxním koncům - Technion je až někde ve druhé stovce a Carnegie Mellon tam na rozdíl od obskurní UK není vůbec.

    OdpovědětVymazat
  6. Alex: samozrejme, ze specializovany zebricek je pro vyber studia mnohem lepsi (tezko si vyberete UK jako nejlepsi ceskou univerzitu, kdyz budete chtit studovat strojarinu, ze ;-)). Ale takovy celkovy zebricek ma take smysl - pri vsech nedokonalostech ve srovnavaci metodice se snazi vytvorit porovnani celkove urovne univerzitniho vzdelavani.

    Kamojedov: Ano, vzdycky je problem, co zahrnout a co ne. Ale Carnegie Mellon v zebricku je na 60.miste (je dobra i v ekonomii, takze se tam bezpecne dostane i bez Turingovy ceny).

    Vsichni ostatni: Pokud budete porovnavat vedecky vystup univerzit, budou vysledky vzdy podobne - americke univerzity budou jasne dominovat. To neni precenovani, to je realita.

    OdpovědětVymazat