(Další) světový žebříček univerzit

A konečně nějaký, ve kterém je i česká univerzita.

Výzkumníci ze Shanghai Jiao Tong University sestavili další z celé řady žebříčků porovnávajících univerzity - tentokrát akademický žebříček zahrnující 500 nejlepších světových univerzit.

Kdo nejčastěji páchá sebevraždy?

Každého napadne, že to jsou jistě mladí lidé - zhrzené lásky, drogy nebo celková ztráta životní motivace udělají své.

Omyl. Nejčastěji páchají sebevraždy staří lidé nad 70 let (alespoň v USA). Mladí lidé do dvaceti let naopak páchají sebevraždy ze všech nejméně.

Glen Whitman z blogu Agoraphilia zkoumal americká data na míry sebevražednosti v jednotlivých věkových skupinách. Tady je graf:

Zdroj: Agoraphilia

Jak je vidět, míra sebevražednosti u teenagerů s věkem rychle narůstá - je však stále nižší než u zbytku populace. V průběhů života se sebevražednost drží na konstantní úrovni a vzrůstá až ve stáří.

Mimochodem, není ani pravda, že by míra sebevražednosti mezi mladými lidmi narůstala - v posledních dvaceti letech naopak mírně klesá.

Kde tedy vzniká názor, že mladí páchají často sebevraždy? Glen se domnívá, že jednou s možností je skutečnost, že sebevražda představuje o teenagerů relativně častější příčinu smrti - to je však dáno nízkou úmrtností mladých lidí a ne tím, že by mladá páchali sebevraždy často v absolutních číslech. Možná se mladí lidé i často pokoušejí o sebevraždu, jejich pokusy mohou mít ale spíše demonstrativní charakter a nevedou proto k úmrtí.

A na závěr otázka k zamyšlení - Může vyšší sebevražednost mezi starými lidmi souviset s oprávněností úvah o legalizaci eutanazie?

Ekonomický citát pro dnešní den: Simpsonovi a veřejné finance

V jednom z posledních dílů (E Pluribus Wiggum) Lisa s Bartem pronikají do principů veřejných financí. Poté, co Homer vyhodí do povětří čtvrť se všemi fast-food restauracemi, sám navrhne, aby město zbudovalo novou fast-foodovou čtvrť.

Dr. Hibbert: To raise the money, we'll need a bond issue.

Lisa: But won't that shift the burden to your children?

Bart: No, you idiot. We just pay with another bond issue. (Points to Maggie) Let her figure out someone to dump it on.

Maggie, která jako nejmladší už nemá veřejný dluh na koho hodit, se tváří značně uraženě.

Přijetí eura, kurz koruny a přerozdělování bohatství

Česká cesta k přijetí eura je, jak všichni víme, nejasná. Vláda v současné době uložila téma k ledu, za což ji zastánci přijetí eura kritizují. Existují dobré důvody jak pro rychlé přijetí, tak i pro to, s přijetím moc nespěchat - avšak nemít žádnou koncepci je ta nejhorší varianta. Bohužel i ti, co koncepci mají, většinou rádi zmiňují jen jednu stránku mince (ať už je to rub nebo líc eura).

Jeden argument mi v současné diskusi o rychlosti přijetí eura chybí - a tou je parita, na které by měla být česká koruna vůči euru fixována. Přitom je to argument naprosto klíčový - nastavením směnné parity totiž dojde k největšímu jednorázovému přerozdělení bohatství v České republice od doby kupónové privatizace.

Nastavením parity totiž centrální banka určí, kolik eur získají čeští obyvatelé za své korunové úspory. V každém jiném případě by taková manipulace s peněžní zásobou neměla žádný dlouhodobý reálný účinek (vykompenzovala by se inflací), ale výměna koruny za euro nebude mít na evropskou inflaci prakticky žádný dopad (velikost České republiky je vůči eurozóně zanedbatelná), takže kurz, při kterém výměna měny proběhne, bude mít reálné dopady na bohatství obyvatel.

Proč v USA klesá počet vloupání?

Protože je spotřební zboží tak levné.

Zatímco se v USA kriminalita v průměru spíše drží na stejné úrovni, počet vloupání do domů vytrvale klesá. Proč? Za tímto trendem je více příčin - experti uvádějí lepší zabezpečení domů (alarmy, detektory, sejfy na cennosti), méně lidí silně závislých na drogách, pozornost sousedů, nebo používání platebních karet místo hotovosti, která potom neleží doma.

Jedna příčina však s velkou pravděpodobností vyčnívá - a tou jsou nízké ceny spotřebního zboží, případně jejich obtížnější zcizitelnost a následná zpeněžitelnost. Běžné věci, kvůli kterým se vykrádají domy - zejména elektronika - jsou dnes tak levné a dostupné, že mizí prostor pro trh ukradeného zboží.

Čeští ornitologové nepublikují, protože pijí pivo?

Lidové noviny přinesly článek o nejnovější publikaci Tomáše Grima o vlivu pití alkoholu na publikační činnost, kterou se mu podařilo opublikovat v ornitologickém časopisu Oikos (podle všeho se jedná v daném oboru o prestižní časopis). Tomáši Grimovi se dostalo pozornosti dokonce i na stránkách New York Times (a nejen tam).

Občas je přínosné zabývat se i méně vážnými tématy, které mohou přinést zajímavé výsledky, takže proč ne. Je to ale potřeba udělat pořádně a přesně popsat, co zkoumáme. Tomáš Grim to bohužel nedělá.

Ekonomické číslo pro dnešní den: Bear Stearns a Rusko

Součástí převzetí Bear Stearns ze strany JPMorgan byla i úvěrová linka ve výši 30 miliard dolarů poskytnutá americkým Fedem na záruky za za špatná aktiva.

Když v roce 1998 byla v krizi ruská ekonomika, získala od Mezinárodního měnového fondu úvěrovou pomoc ve výši 22,6 miliard dolarů.

Obchod JPMorgan s Bear Stearns ještě nekončí

Jak už jsem zmiňoval včera, převod Bear Stearns do rukou JPMorgan ještě není definitivní. Dohodnout se toho musí ještě hodně.

Jednou z důležitých věcí, která se ještě může změnit, je i konečná cena. Je možné, že pokud budou akcionáři hodně protestovat, bude muset JPMorgan připlatit. Další alternativou je (docela reálná) možnost, že přijdou i konkurenční nabídky, které bude muset JPMorgan odrážet.

Trh takovou možnost zcela určitě nezavrhuje. V průběhu včerejška se totiž akcie Bear Stearns obchodovaly kolem 6 dolarů za kus.

Se zajímavou hypotézou, proč cena akcií Bear Stearns nespadla na ony 2 dolary, které nabídla JPMorgan, přišel Felix Salmon na Portfolio.com. Cena akcií se drží výše, protože akcie skupují věřitelé Bear Stearns, kteří se bojí, že by převod nemusel dopadnout.

Pokud totiž obchod proběhne podle plánu, přejdou závazky Bear Stearns na JPMorgan, což by se věřitelům velmi líbilo. Skupují proto sami akcie od stávajících akcionářů, aby si převod sami odhlasovali. Akcie sice nakupují s vědomím, že na nich tratí, ale pokud si tím zajistí své vlastní pohledávky, v konečném důsledku na tom vydělají.

Celá tato myšlenka sice zní zajímavě, má ale jeden háček, a tím je problém černého pasažéra. Pokud je věřitelů hodně a s malými pohledávkami, bude každý spoléhat na to, že ztrátový nákup akcií provede jiný z věřitelů. Pokud by se dohodli a každý nakoupil část, byli by na tom celkově lépe, ale protože je takováto koordinace těžko proveditelná a vymahatelná, nakonec většinový podíl neskoupí. Potřebovali by buď dominantního věřitele nebo organizátora, který by nákup koordinoval, a na jeho sehnání není moc času.

Královský obchod pro JP Morgan

Investiční firma Bear Stearns se minulý týden stala obětí bankovního runu, ze kterého ji likviditní injekcí vytáhl až americký Fed prostřednictvím úvěru poskytnutého JP Morgan. Bear Stearns byl těžce zasažený krizí na hypotečním trhu a klienti firmě prostě přestali důvěřovat - během dvou dnů z ní vybrali 17 miliard dolarů a odčerpali jí tak veškerou likviditu.

Tady však celý příběh nekončí, vlastně teprve začíná. Bear Stearns možná jen chyběla likvidita (přeci jen subprime hypotéky tvořily jen malou část jejich portfolia). To, zda byla i nesolventní, se ukáže až časem. Akce Fedu však zaváněla bailoutem - tedy snahou o záchranu nesolventní firmy s cílem stabilizace celého bankovního systému.

Ekonomický citát pro dnešní den: Ronald Reagan

Government's view of the economy could be summed up in a few short phrases: If it moves, tax it. If it keeps moving, regulate it. And if it stops moving, subsidize it.

Ronald Reagan

Kam umístit ekologické zdroje energie ve střední Evropě?

Autor fotografie: DaX

Mají větrné nebo solární elektrárny ve střední Evropě smysl? Domnívám se, že pro praktické použití ne. Kromě mnoha jiných důvodů (které by vydaly na několik článků) je zde jeden Nerudovský - kam s nimi? Relativně ke svému výkonu zabírají spoustu místa v krajině a místo je vzácné.

Umístit ve střední Evropě velké množství vrtulí tak, aby nikoho nerušily, je obtížné. Není divu, že Rakušané ty svoje nastavěli až na hranici se Slovenskem a Maďarskem. Bohužel se na ně teď musejí dívat obyvatelé Bratislavy (viz obrázek výše).

U nás se v souvislosti s výstavbou větrných elektráren ve velkém měřítku mluví například o Krušných horách. Zastavět hřebeny hor ekonomicky pochybnými projekty by ale byla škoda (stačí ty, co už tam stojí).

Rozhovor s Václavem Klausem ve Wall Street Journal

Není to klasický rozhovor. Spíš článek doplněný Klausovými výroky z rozhovoru. Editor WSJ Brian M. Carney hovořil s Václavem Klausem o globálním oteplování, Rusku, Kosovu nebo systému americké protiraketové obrany.

Klausovy názory o globálním oteplování jsou v článku takové, jaké je známe. Poněkud překvapivé jsou však zmatené názory na Rusko, zejména na snahy ruských představitelů vykonávat poněkud ramenatou politiku vůči zemím v bývalé sféře sovětského vlivu - například pomocí hrozeb zastavení dodávek ropy. Klaus říká:

Lake-effect snow

Proč iDnes píše, že Chicago zažívá přívaly sněhu a když se podívám ven, tak vidím holou zem?

Chicago zažívá největší přívaly sněhu od zimy 1978-1979.

V Čechách se nezřídka objevují zprávy o počasí v USA. Stává se však, že ve zpravodajství zamění jména států nebo oblastí (povědomí českého zpravodajství o amerických státech je podobné jako povědomí Američanů o státech střední Evropy) a pak čteme zprávy o tom, že máme být postiženi záplavami, ačkoliv u nás ani nesprchlo.

Ani nyní zpráva o Chicagu není zcela přesná. Netýká se totiž současné situace, ale průběhu celé zimy. V Chicagu letos napadlo celkem už přes 130 cm sněhu, což je nejvíce od roku 1979.

Zrovna teď ale Chicago záplavami sněhu netrpí, i když se tu střídají prudké krátké vánice, které jsou však silně lokalizované - zatímco tady může být vánice, v centru Chicaga nemusí o sněhu ani vědět. A zatímco tady je vánice krátká a sníh se na zemi neudrží, o kus dále může napadnou několik desítek centimetrů.

Příčinou současného sněžení v Chicagu a jiných městech podél velkých jezer totiž není klasické frontové počasí, ale takzvaný efekt jezera (lake-effect snow). V současnosti fouká v Chicagu severovýchodní vítr, který žene přes Michiganské jezero mrazivý vzduch. Ten s sebou strhne páry, které se vytvářejí nad teplejší vodní plochou, ty zmrznou a nad břehem padají dolů v podobě sněhu. Takové počasí není v Chicagu časté, protože studený vzduch většinou přichází od severozápadu a Chicago leží na západním břehu jezera. Nynější severovýchodní vítr však vyvolává nepředvídatelné počasí, a tak i předpověd pro Chicago zněla: někde může napadnout 20 cm a jinde nic. Nakonec Chicago dopadlo dobře, naproti tomu v Buffalu u Erijského jezera dostali více než půlmetrovou nadílku.

Mimochodem, lake effect je nejsilnější na východním pobřeží jezera Ontario. Tam za průměrnou zimu napadne přes 7,5 metru sněhu.

Přičiny posilování české koruny (aneb Jan Čulík zcela mimo ekonomickou realitu)

Občas se na internetu vyskytne článek tak nesmyslný, že každá jednotlivá věta je buď smyšlená nebo nelogická. Dnes se takový článek objevil z pera Jana Čulíka na jeho Britských listech. Sám článek by nestál za zmínku, ale zde poslouží alespoň k rozboru makroekonomické situace České republiky. Pojďme na to, větu po větě.

Bude u ISS dříve Evropská unie nebo soukromá kosmická loď

Šéf České kosmické kanceláře Jan Kolář tvrdí, že Evropská kosmická agentura chystá plány na vlastní kosmickou loď, která by dopravovala kosmonauty na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Pokud bych se měl vsadit, zda bude u ISS první Evropská unie nebo soukromá kosmická loď, vsadil bych na soukromý kapitál. Samozřejmě, od SpaceShipOne k cestě na ISS je ještě daleko, ale Evropská unie je v tomto směru ještě daleko vzadu, navíc jen s mlhavými plány na rozvoj.

Úspory a náklady spojené s letním časem

Letní čas byl původně vymyšlen kvůli úspoře energie. Posunutím hodinek o hodinu napřed způsobíme, že večer je déle světlo a ráno (když ještě spíme) se později rozednívá, takže celkově vynaložíme méně na umělé osvětlení.

Přechod na letní čas všek nemusí být spojen jen s úsporami energie. Wall Street Journal přináší studii Matthewa Kotchena a Laury Grant [původní článek], která analyzuje spotřebu energie v Indianě. V tomto státě na letní čas ještě před dvěma lety přecházelo pouze 15 z 92 okresů (counties), takže porovnání změn ve spotřebě energie mezi těmito okresy představuje téměř ideální přirozený experiment.