Někteří poslanci, nejhlasitěji David Rath, dávají najevo, že tajná volba prezidenta zavání korupcí a hlasy se budou kupovat. Je taková úvaha racionální?Předpokládejme, že politická strana A si bude chtít koupit hlasy poslanců politické strany B. Dále předpokládejme, že se poslancům politické strany B skutečně více zamlouvá kandidát strany B, ale že jsou potenciálně ochotní změnit svůj názor výměnou za dostatečně vysokou finanční odměnu. Zároveň je strana B schopna potrestat poslance, kteří by hlasovali proti kandidátovi strany B, a to více, než kolik by dotyčný poslanec získal jako odměnu od strany A.
Pokud by byla volba veřejná, poslanci strany B by hlasovali ve prospěch kandidáta B. Jejich jednání je totiž verifikovatelné a zaprvé vlastní preference ve prospěch kandidáta strany B a zadruhé obava z trestu by jim zabránily hlasovat jinak.
Co je důležité, při veřejném hlasování by poslanec strany B hlasoval pro kandidáta strany B i v případě, kdy by s tím nesouhlasil, a to pokud by trest byl dost vysoký.
Co tajná volba? V případě tajné volby si strana A musí pomocí finančních odměn zaplatit dostatečné množství přeběhlíků ze strany B. Protože žije v nejistotě o tom, zda to potenciální přeběhlíci myslí skutečně vážně, musí si jich zajistit o něco více než je počet hlasů nezbytně nutných pro zvolení kandidáta strany A.
Strana A tak s přeběhlíkem domluví neformální kontrakt, ve kterém slíbí přeběhlíkovi finanční odměnu, pokud bude volit kandidáta strany A.
Klíčovou úvahou je zde neverifikovatelnost přeběhlíkova jednání. Jelikož je volba tajná, nemá strana A možnost ověřit, jak daný přeběhlík skutečně hlasoval. Kontrakt tedy musí mít formu "pokud bude kandidát strany A zvolen, dostaneš předem specifikovanou odměnu".
Teoreticky strana A může kontrakt založit na počtu odevzdaných hlasů. Pokud si sežene celkem 150 hlasů a kandidát strany A získá jen 149 hlasů, odměna nebude vyplacena nikomu. To však nevypadá realisticky, protože všichni ostatní správně hlasující přeběhlíci by se vzbouřili s argumentem "vy jste získali prezidenta, něco jste nám slibili a nedodrželi jste to" a skandál by byl na světě. Ze stejného důvodu můžeme předpokládat, že slib strany A je věrohodný a strana A ho dodrží - obava ze skandálu je příliš vysoká.
Pokud však platí výše uvedené, nemůže být zvolení kandidáta strany A rovnovážným výsledkem. Proč? Pokud se přeběhlík domluvil se stranou A a ví, že strana A má více než dostatečný počet hlasů pro zvolení, má motivaci se individuálně odchýlit. Hlasováním pro "svého" kandidáta totiž zvýší svůj užitek a odměna od strany A mu neunikne, protože i jeden hlas méně výsledek hlasování nezmění. Zároveň nemůže být potrestán stranou B, protože ta nemůže zjistit, kdo se odchýlil.
Jelikož takto uvažují všichni přeběhlíci, kandidát strany A zvolen nebude.
Zároveň je dobré si všimnout, že kandidát strany A zvolen bude, pokud ho přeběhlíci skutečně preferují. Výsledek tajné volby tak bude z hlediska preferencí poslanců v každém případě efektivní, může dojít pouze k přesunu finančních zdrojů od strany A k poslancům strany B, kteří se nechají uplatit i přesto, že by pro kandidáta strany A hlasovali i bez finanční motivace.
Jaký je tedy závěr? Ano, při tajné volbě se hlasy budou kupovat, ale zvolen bude nakonec ten kandidát, kterého preferuje většina poslanců. Při veřejné volbě strach z potrestání zabrání kupování hlasů, ale optimální kandidát zvolen být nemusí. Tajná volba je z hlediska volebního výsledku vhodnější.
Strany A a B jsou v tomto modelu abstraktní a můžete si za ně dosadit, koho jen chcete.
> Pokud se přeběhlík domluvil se stranou A a ví, že strana A má více než dostatečný počet hlasů pro zvolení,
OdpovědětVymazatMusi pocitat s tim ze selze presne N-1 z potrebnych prebehliku a jeho hlas bude rozhodujici, a proto dohodu dodrzi.
> odměna od strany A mu neunikne, protože i jeden hlas méně výsledek hlasování nezmění.
Jiste, a do kazde tramvaje se vzdycky vejde jeste jedna osoba, zejo :)
Selhani N-1 prebehliku bohuzel nema co do cineni s ekonomii, ale se stabilitou dynamickych systemu, na kterych stavi teorie her. Ekonomie techto poznatku jen vyuziva. Placete na spatnem hrobe.
OdpovědětVymazatJeste dodatek - pokud vi, ze selze presne N-1 prebehliku, a proto dohodu dodrzi, pak totez udela i ostatnich N-1 prebehliku. Pak vsak ja vim, ze ostatnich N-1 prebehliku dodrzi dohodu, a mohu ji porusit... A tak dale. V takove situaci proste nemuze existovat rovnovazne reseni v jednoduchych strategiich, jake si vy predstavujete.
OdpovědětVymazatVe specialnich pripadech muze nastat rovnovazne reseni ve smisenych strategiich, kdy si prebehlici proste hazeji kostkou o tom, jak maji volit. To pak vede k nahodnemu vyberu jednoho z kandidatu s urcitou pravdepodobnosti. Ovsem i tak je tajna volba v tomto modelu z hlediska vysledku lepsi nez verejna.
Přesně pro podobné \"dokázané\" závěry, které odporují zkušenosti a intuici se mi politická ekonomie moc nezdá.
OdpovědětVymazatProblém je podle mého názoru v předpokladu: \"Hlasováním pro \"svého\" kandidáta totiž zvýší svůj užitek.\"
Proč jej měl zvýšit? Ve skutečnosti je dokonce otázkou, jestli podobný řadový uplacený poslanec má opravdu nějaký zájem na tom, aby byl zvolen ten či onen kandidát, nebo mu to je prostě celkem jedno. Ale především - porovnávat by se spíše měl onen zjevně nízký užitek z volby vlastního kandidáta k nemalému riziku, že pak kvůli němu onen podmazávající kandidát prohraje a on nic nedostane. Proč riskovat, když výhra z podvádění všech může být malá?
No já bych to zaplatil v případě úspěšné volby :-D
OdpovědětVymazattenhle článek se mi teda vůbec nelíbí. Autor danou věc posuzuje jako tvrdý systém a snaží se na to uplatnit logiku, ale ve skutečnosti se jedná o měkký systém (protože tam jsou zastoupeni lidé), takže by měl spíš pracovat fuzzy množinamy, a výsledek je vždy neuplně jasný,mlhavý, zastinění určitou neurčitostí.
OdpovědětVymazatŽe nějaká teorie odporuje intuici pro ni často bývá dobrým doporučením. Zkušenosti ale asi moc neodporuje - ostatně, pokud mě paměť nešálí, Shelling výklad svého modelu zahajuje zkoumáním empirického leč záhadného faktu, že hokejoví hráči v tajném hlasování volí povinné přilby, ale individuálně preferují si je nebrat.
OdpovědětVymazatPS pro divnou velrybu: Zobecnění s použitím statistické mechaniky existuje, a to i pro generalizovanou množinu voleb (Brock & Durlauf, Horst, Scheinkman). Na tom co parafrázoval pinus to ale nic nemění.
Díky za zajímavý text. Zkusme ale být přesní a držme se striktně nekooperativní teorie her (jakkoli to v tomto případě nemusí být úplně košer, ale budiž). Náš kupující potřebuje právě N poslanců. Může navrhnout kontrakt pro právě N přeběhlíků, který podmiňuje výplatu každému z nich celkovým úspěchem. Hra N přeběhlíků za takového kontraktu má dvě rovnováhy - v jedné všichni poslechnou, v druhé všichni neposlechnou. Ověřit to je triviální. Která bude zvolena? To není jednoduchá otázka, ale pokud jedna z nich Pareto dominuje druhé, pak je dobrý důvod předpokládat, že bude zvolena právě ona. O tom hovoří i experimenty ohledně koordinačního selhání (CERGE DP Devetag-Ortmann 2007). Pokud rozdíl užitků mezi kandidáty je D, pak stačí definovat odměnu W tak, aby D < W. Pokud nevěříte v payoff-dominance, tak si můžete zkusit risk-dominance (Harsanyi) a opět bude třeba právě D < W. A nakonec: zda bude zvolen Condorcet winner v tajné nebo veřejné volbě samozřejmě plně záleží na tom, do jaké míry může protinávrhy dělat i protistrana a jaké kompenzace může dělat strana pro přeběhlíky, kteří utrpěli trest. Pokud toto nemáme přesně definované, pak pochopitelně jen spekulujeme.
OdpovědětVymazatPan kolega ovšem již ve druhém odstavci definoval hru tak, že trest pro odhaleného přeběhlíka je vždy vyšší než W. (To je vzhledem k asymetrii ultimátního trestu a konečné odměny rozumný předpoklad. Má-li někdo v hrudníku díru, může mu být jedno, kolik peněz mu v igelitce nosí strejda důchodce.)
OdpovědětVymazatprosim co je to tajna a vseobecna a rovna a prima. deku ji mmmmooooocccccc odepiste ma to za ukol do doskoli
OdpovědětVymazatvolba
OdpovědětVymazat