Někdy nemají vědci co dělat, a tak si hledají výzkumná témata pro zpestření. Většinou z toho vyjdou ptákoviny, občas něco zajímavého.
Wojciech Kopczuk z University of British Columbia a Joel Slemrod z University of Michigan se nechali inspirovat pozorováním, že v prvním týdnu roku 2000 zemřelo v newyorských nemocnicích o 50,8% lidí více, než v posledním týdnu roku 1999. Podle New York Times se lidé tak těšili na Nový rok 2000, že se dokázali udržet při životě o něco déle, aby ho zažili ... a pak klidně mohli umřít. A výzkumný úkol byl na světě. Výsledkem byl článek "Dying to Save Taxes: Evidence from Estate Tax Returns on the Death Elasticity" [pdf]
Kopczuk a Slemrod prošli stávající literaturu a zjistili, že bylo dříve doloženo, že lidé ochotně posouvají datum svatby, pokud je očekávána změna v daňových podmínkách. Podobně je to například s rozením dětí. A když to jde z rozením dětí, jde to i s umíráním?
Existují články, které dokumentují, že Židé umírají méně v týdnu před pesachem (obdobou židovských Velikonoc) než po něm. Podobně Číňané umírají výrazně méně před významnými svátky než po nich. Úvaha je ta, že se lidé na svátky natolik těší, že se jim ještě nechce umřít, a tím také dokážou smrt oddálit.
Kopczuk a Slemrod si řekli, že když takhle mohou fungovat svátky, mohou podobně fungovat i finanční motivátory. Jejich hypotéza tedy zní, že pokud se bude blížit změna daňového systému snižující dědické daně, budou se umírající snažit dožít výhodnějšího daňového systému. Podstatou je altruismus v rodině a snaha odkázat potomům co největší jmění.
Co autoři zjistili? V době kolem daňové reformy každá potenciální daňová úspora ve výši 10.000 USD zvyšuje pravděpodobnost dožití se nového systému o 1,6%. Zdálo by se, že když lidé mají tu správnou motivaci, dokáží alespoň částečně ovlivnit dobu dožití. Důchodová elasticita smrti je tak nenulová. Autoři však přiznávají, že ve skutečnosti možná nejde o skutečnou elasticitu, ale jen falšování úmrtních listů pozůstalými ve snaze ušetřit na daních. A konečně také nevíme, jak moc museli autoři kopat v datech (tedy provozovat data-mining), aby požadované výsledky získali.
Ať už je skutečnost jakákoliv, museli si autoři alespoň užít dost legrace při prezentování výsledků na seminářích.
Smrt je definitivní tečka, tady jde spíš o prodlužování či zkracování života... ale pravda, to se jen hádáme o slovíčka.
OdpovědětVymazatMám dceru zdravotní sestru a ta nám vyprávěla pár příběhů o pacientech, jimž vypověděl organizmus službu jako na povel, na nějaký vnější podnět. A taky jsou známé případy prodloužení života. Takže výzkumy, které na to jdou přes statistiku, pro mě jenom potvrzují to co jsem empiricky považoval za reálný jev... holt akorát teď je to potvrzeno vědecky :-)
Ekonomicky clanok, v ktorom sa daju najst tvrdenia typu \"... one might expect that the behavioral response to tax decreases is stronger, as it is more plausible that people live longer to lower estate taxes rather than die sooner to save taxes.\", to clovek tak casto nevidi :) Inak, autori za tento vyskum ziskali v roku 2001 aj IgNobelovu cenu za ekonomiu.
OdpovědětVymazat