Keynes a volný obchod

V roce 1919 byl John Maynard Keynes z volného obchodu nadšený:

What an extraordinary episode in the economic progress of man that age was which came to an end in August 1914! ... The inhabitant of London could order by telephone, sipping his morning tea in bed, the various products of the whole earth, in such quantity as he might see fit, and reasonably expect their early delivery upon his doorstep.

Keynes (1919, p.10) The economic consequences of peace

V roce 1933 ale bylo vše jinak:

I sympathize, therefore, with those who would minimize, rather than with those who would maximize, economic entanglement among nations. Ideas, knowledge, science, hospitality, travel - these are the things which should of their nature be international. But let goods be homespun whenever it is reasonably and conveniently possible, and, above all, let finance be primarily national.

Keynes (1933, p.3) National self-sufficiency

Velká hospodářská krize Keynese silně ovlivnila. Naštěstí dnes žijeme ve světě, kde většina zemí Keynesovu změnu názoru nevyslyšela.

Zdroj: Buera, Monge-Naranjo, Primiceri (2007) Learning the wealth of nations [pdf]

Chtějí řetězce zničit své dodavatele?

Anketa u článku na aktuálně.cz, týkajícího se úvah o regulaci maloobchodních řetězců, se ptá, zda je třeba regulovat řetězce. Téměř 80 procent lidí zaškrtlo možnost "Ano, jinak by zničily dodavatele a pak si mohly dělat se zákazníky cokoliv".

Bylo by zajímavé zjistit, co by řetězce se zákazníky dělaly, kdyby skutečně dodavatele zničily. Pravděpodobně by pořádaly dny otevřených dveří v prázdných supermarketech, do kterých by nebylo co dodávat.

Maloobchodní řetězce ve skutečnosti nemají jediný důvod likvidovat dodavatele - tím by jen snížili konkurenci na dodavatelském trhu a umožnili ostatním dodavatelům, aby se vůči nim chovali monopolně. Ano, řetězce budou s dodavateli vyjednávat opravdu tvrdě (a také to tak dělají). Ale o skutečnou likvidaci rozhodně nemají zájem.

Je obdivuhodné, že redakce aktuálně.cz vyplodila anketní odpověď, která obsahuje tak fatální logický protiklad.

Zároveň ale tenhle příklad ukazuje, jak malou vypovídací schopnost mají takové ankety. Výsledky jakoby naznačují, že téměř 80% respondentů cítí určitou sociální zodpovědnost vůči dodavatelům a jsou ochotni platit vyšší ceny za potraviny výměnou za to, že řetězce umožní dodavatelům dosáhnout vyšších zisků. Realita je ale taková, že velká většina lidí dává při nakupování primární důraz na cenu bez ohledu na to, jak daný řetězec jedná se svými dodavateli.

A pokud si mám udělat představu o skutečných pohnutkách lidí na základě výsledků ankety nebo na základě reálného nákupního chování, jednoznačně volím druhou možnost.

Proč je Phillipsova křivka pro každou zemi jiná?

Protože záleží na geografii.

Alex Tabarrok na Marginal Revolution upozorňuje na zajímavý jev z oblasti ekonomické geografie. Gregor Smith totiž přišel na to [pdf], že japonská Phillipsova křivka vypadá jako Japonsko.

Náhoda? John Palmer z EclectEcon vzápětí přišel na to, že kanadská Phillipsova křivka vypadá jako Kanada. Alex sice poznamenává, že se oba výzkumníci pravděpodobně zbláznili, protože každý ví, že podle Marshallovské makroekonomie musí Phillipsova křivka vypadat jako Marshallovy ostrovy, ale není nic snažšího než vyvrátit Alexovo tvrzení dalším průkazným faktem.

Měsíční data pro Českou republiku skutečně geografickou závislost tvaru Phillipsovy křivky dokládají. Trochu to kazí jen malý výlet do Bratislavy a také nejnovější data úplně vpravo. Možná ale má Phillipsova křivka i prognostickou schopnost a naznačuje, že Češi brzy zaútočí na Tatry.