Letošní laureáti Ceny Švédské centrální banky za ekonomii jsou trochu překvapující, i když si cenu rozhodně zaslouží.
Proč překvapující? Zaprvé - rozhodně nepatřili mezi často zmiňované horké kandidáty. Zadruhé - ačkoliv pracovali ve stejné oblasti, nikdy úzce nespolupracovali. Zatřetí - mechanism design je oblastí, která v současné době není předmětem primárního zájmu. Začtvrté - za související oblast teorie her získali Aumann a Schelling Nobelovu cenu před dvěma lety. Všichni tři noví nositelé jsou nejen ekonomy, ale i matematiky. Maskin a Myerson mají PhD z aplikované matematiky, Hurwicz byl na Minnesotě profesorem ekonomie a matematiky. Ostatně, oblast mechanism design spadá pod matematickou ekonomii.
Hurwicz je o dvě generace starší než Myerson a Maskin. Jak Myerson dnes poznamenal na tiskové konferenci, v době, kdy Hurwicz v již zralém věku publikoval své klíčové práce týkající se propagace informací v ekonomických systémech, začínal on sám vysokoškolské studium. Přesto na sebe práce všech třech laureátů navazuje a doplňuje se. Základy, které Hurwicz položil, Myerson, Maskin (a další) rozpracovali do ucelené teorie, která se dnes nazývá mechanism design.
Mechanism design se zabývá tvorbou motivačních mechanismů, jejichž účelem je přimět ekonomické jedince (agenty), aby se chovali v souladu s maximalizací společenského užitku. V případě kompletních trhů a perfektních informací máme k ruce teorémy o ekvivalenci tržních ekvilibrií a Pareto optimálních alokací (welfare theorems). Avšak v okamžiku, kdy agenti disponují soukromou informací, tyto věty neplatí. A zde právě nastupuje mechanism design.
Učebnicovým příkladem je vztah zaměstnance a vlastníka firmy, kdy vlastník nemůže přesně kontrolovat pracovní úsilí zaměstnance, ale pouze výsledek práce, který je nepřesným signálem o vynaloženém úsilí ze strany zaměstnance. Je jasné, že s fixní mzdou se bude zaměstnanec snažit minimalizovat úsilí. Vlastník proto bude chtít vytvořit motivační schéma pro zaměstnance tak, aby vynaložené úsilí optimalizovalo předem dané kritérium. To sice vypadá jednoduše, ale před rozvinutím teoretických základů mechanism designu to byl prakticky neřešitelný problém.
Jedním z klíčových výsledků mechanism designu je tzv. revelation principle (princip zveřejnění informace), který ukazuje, že se při hledání optimálních motivačních mechanismů se můžeme v řadě případů omezit na ty, při kterých agenti dobrovolně zveřejní svou soukromou informaci. Podstata spočívá v tom, že ze společenského hlediska je optimální, když agenti dostanou "zaplaceno" (získají ekonomickou rentu) za to, že informaci odhalí. Rovnováhy dosažené tímto způsobem jsou omezeně Pareto optimální (constrained Pareto optimal), tedy jsou nejlepší možné s přihlédnutím k informačním asymetriím, které v ekonomice panují.
Spektrum aplikovatelnosti těchto teoretických výsledků je obrovské - od již zmiňovaného vztahu mezi vlastníky a zaměstnanci, přes vytváření mechanismů obchodování a vyjednávání, navrhování optimální vládní regulace a sociálních systémů, poskytování veřejných statků, design efektivních aukčních mechanismů, nebo řešení externalit. Stručný přehled teorie a aplikací spolu s významnými pracemi dalších autorů nabízí i zdůvodnění udělení Nobelovy ceny [pdf].
Na závěr ještě dvě historky z pondělní tiskové konference na University of Chicago, na které Roger Myerson odpovídal na dotazy novinářů. O tom, že laureáti nebyli zcela očekávaní, svědčil hned první dotaz. Nejčastěji zmiňovaným kandidátem na University of Chicago totiž byl Eugene Fama, který se obšírně zabýval teorií efektivních finančních trhů. Na Famu evidentně sázel i dotazující se novinář, který svou otázku narychlo přeformuloval: "University of Chicago je proslulé tím, že prosazuje myšlenku efektivních finančních trhů. Jak jde váš výzkum dohromady s touto hypotézou?"
Bouřlivý potlesk Myerson vyvolal odpovědí na otázku, jaká je nejdůležitější věc, kterou nyní musí udělat. Čerstvý nositel Nobelovy ceny se zamyslel a odvětil, že zítra musí na seminář se studenty.
Žádné komentáře:
Okomentovat