Americká prohibice - jak vznikla a proč byla zrušena

Donald Bodreaux na stránkách Pittsburgh Tribune-Review píše o tom, proč byla v roce 1920 uzákoněna prohibice - a proč byla v roce 1934 zase zrušena.

Obvyklé vysvětlení říká, že prohibice byla zavedena proto, aby se zabránilo rostoucímu alkoholismu. Když se následně ukázalo, že jediným důsledkem byl rozmach organizovaného zločinu vydělávajícího na nelegálním alkoholu, byla prohibice opět zrušena. Hnutí za zavedení prohibice však mělo silný hlas už několik desítek let před rokem 1920. Proč tedy trvalo zavedení prohibice tak dlouho? Podobně to bylo i s jejím zrušením. Prohibice byla zavedena prostřednictvím 18. ústavního dodatku a nikdo neměl příliš chuť ho zrušit, protože předtím ještě žádný ústavní dodatek nikdy zrušen nebyl. Po celá 20. léta byly negativní dopady prohibice více než zřejmé - přesto to však trvalo až do roku 1934, než se našla politická vůle prohibici zrušit. Proč?

Bodreaux tvrdí, že zavedení a zrušení prohibice musely být motivované něčím jiným, a přináší jiné vysvětlení než to výše zmíněné - za zavedením i zrušením prohibice stály daňové příjmy amerického federálního rozpočtu.

Zatímco před zavedením federální daně z příjmů v roce 1913 činily daně z alkoholu zhruba třetinu veškerých federálních příjmů, v roce 1920 to už bylo jen několik málo procent. Před rokem 1913 by zavedení prohibice znamenalo obrovský výpadek v daňových příjmech - a proto federální vláda neměla žádnou vůli prohibici zavést. V roce 1920 však byla struktura daňových příjmů už zcela jiná a prohibice tak mohla být schválena, aniž by to mělo na daňové příjmy výrazný dopad.

Za zrušením prohibice podobně nestál přímo rozmach organizovaného zločinu, ale výpadek v daních z příjmů spojených s Velkou hospodářskou krizí. Mezi lety 1930 a 1933 klesly výnosy daně z příjmů o 60 % - a federální vláda se začala ohlížet po jiných zdrojích. 18. dodatek tak byl v roce 1934 změněn 21. dodatkem, který prohibici zrušil. Samozřejmě, že organizovaný zločin spojený s prohibicí byl jedním z faktorů, který k jejímu zrušení přispěl. Avšak předseda sněmovny amerického kongresu při příležitosti zrušení prohibice prohlásil, že kdyby nedošlo k výpadku federálních příjmů, fungovala by prohibice ještě dalších 10 let.

Podobně je to ostatně s alkoholem nebo cigaretami i dnes - na jednu stranu stranu by vláda ráda jejich konzumaci omezila, na druhou stranu má z prodeje alkoholu a cigaret obrovské daňové příjmy. A Bodreaux dodává, že pokud někdy dojde k legalizaci drog, nebude to proto, že by snad vláda seznala, že ilegalita drog přináší více škody než užitku, ale proto, že bude hledat další zdroj daňových příjmů.