Harry Potter, globalizace a nerovnost

Kdo byl lepším autorem? Homér, William Shakespeare, J.R.R. Tolkien nebo Joanne Rowling? Určitě se to nedá porovnat. Joanne Rowling byla ale každopádně první autorkou, které její knížky vydělaly miliardu dolarů.

Je to proto, že by byla lepší, než ostatní? Těžko. Alex Tabarrok ale přináší jednoduché vysvětlení - může za to globalizace.

Zatímco Homér si mohl vydělávat pouze tím, že sám deklamoval svá díla, Shakespeare měl k dispozici Globe Theater a mohl nechat hrát herce. Tolkien mohl svůj talent rozšířit v knihách prodávaných po celém světě. A k dokonalosti to nyní dotáhla Joanne Rowling se svým Harry Potterem.

Harry Potter je první knížkou s opravdu globálním marketingem - a nekončí to knihou, ale pokračuje filmy a souvisejícím zbožím. Zaslouží si Joanne Rowling svou miliardu? Proč ne, když dělá svou tvorbou radost desítkám milionů lidí po celém světě.

Globalizace funguje jako pákový efekt - s dobrou myšlenkou oslovíte celý svět. Logicky tím vzrůstá nerovnost, protože úspěšné projekty přinášejí obrovské výdělky, přestože marže mohou být zanedbatelné. Je na tom něco špatného? Abychom na to mohli odpovědět, je potřeba nejprve zjistit, kdo (jestli vůbec někdo) na tom prodělá.

Čtenáři získávají knihu, která se jim evidentně líbí. Joanne Rowling zároveň prudce zvýšila zájem o četbu všeobecně, takže její úspěch vůbec nemusí být na úkor ostatních autorů. A pokud ano, tak z trhu odpadnou ti nejslabší autoři, o které není zájem (nejedná se přitom o autory "náročné" literatury, protože ti mají svůj okruh čtenářů, které Harry Potter neodláká). Skok od Tolkiena k Joanne Rowling není o nic horší než od Shakespeara k Tolkienovi, nebo od Homéra k Shakespearovi.

Jak daleko může globalizační trend pokračovat? Ten největší přelom je už za námi. Harry Potter zasáhl celý rozvinutý svět naráz. Je pravda, že se globalizace bude dále prohlubovat a rozšiřovat o dnešní rozvojové země, ale to bude znamenat zvětšování trhu v řádech desítek procent, ne násobně, jako tomu bylo dosud. První globalizační revolucí v literatuře byl vynález knihtisku, tou druhou potom rozmach celosvětového marketingu z konce 20.století.

S tím, jak globalizační tempo poleví, se začne nerovnost opět snižovat - průměrný autor bude superhvězdy dohánět, prostě proto, že superhvězdy už nebudou mít kam růst. Je možné, že při tom dojde k určité koncentraci. Vzhledem k tomu, že dnes je na trhu mnohonásobně více literatury než je člověk schopen zkonzumovat, to nebude mít na čtenáře velký negativní dopad. Kromě toho bude opačným směrem působit jiný fenomén - pokles distribučních nákladů. S rozvojem technologií poklesnou bariéry pro vydání knížky na nulu, protože její stažení do elektronické čtečky, případně kusové vydání nebude zatíženo prakticky žádnými fixními náklady. Začínající autoři, kterým by dříve knížku nikdo nevydal, to tak budou mít díky globalizaci mnohem snazší.