Přineslo zavedení Eura inflaci?

Lidé v Eurozóně by vám odpřísáhli, že ano. Data říkají, že ne.

Luc Aucremanne, Marianne Collin a Thomas Stragier z Národní banky Belgie analyzovali časové řady Harmonizovaného indexu spotřebních cen (HICP) a Indexu vnímané inflace (IPI) v období před a po zavedení Eura v jednotlivých zemích Eurozóny. Zatímco HICP je objektivní statistikou, IPI je subjektivní ukazatel vypočítaný na základě dotazování obyvatel.

Výsledky pro některé země Eurozóny jsou na obrázku. Modré datové řady znázorňují průběh HICP, zatímco červené časové řady vyjadřují subjektivní vnímání inflace. Šedá oblast je období po zavedení Eura.

Zdroj: Aucremanne, Collin, Stragier (2007) Assessing the Gap between Observed and Perceived Inflation in the Euro Area: Is the Credibility of the HICP at Stake? [pdf]

Grafy pro ostatní země je možné nalézt v odkazovaném článku, ale jsou velmi podobné. Je patrné, jak zavedení Eura vyvolalo v lidech subjektivní pocit (červená čára), že došlo k prudkému zdražení, zatímco ve skutečnosti (modrá čára) tomu tak nebylo.

Předešlé výzkumy se shodují v tom, že zavedení Eura nezpůsobilo zvýšení cenové hladiny o více než 0,5%. I tato studie dochází k analogickému závěru. Autoři rovněž sledují několik různých inflačních statistik, aby vyloučili vychýlenost časové řady HICP. Vzhledem k tomu, že jsou výsledky robustní napříč zeměmi, jsou závěry spolehlivé.

Moje domněnka vysvětlující rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací v období zavádění Eura byla, že došlo skutečně k zaokrouhlování cen směrem nahoru u drobného, často nakupovaného zboží, které nemělo velký dopad na skutečnou cenovou hladinu, avšak vnímanou inflaci to významně navýšilo. Ale ani tuto hypotézu autoři nepotvrzují:

We did not find support for the claim that perceptions are systematically based on frequently purchased goods and services or that their misalignment after the changeover is substantially more pronounced for consumers with some specific socio-economic characteristics.

Nezbývá než tedy shrnout, že obavy ze zvýšené inflace způsobené zavedením Eura se nepotvrdily. Je však zajímavé, že v některých zemích (např. ve Francii nebo v Rakousku) lidé doposud inflaci vnímají jako o hodně vyšší, než ve skutečnosti je. Přitom před zavedením Eura byl graf vnímané inflace prakticky totožný s inflací naměřenou.

A nakonec ještě grafy pro Dánsko a Švédsko, tedy země, které do Eurozóny nevstoupily. Je vidět, že tady se vnímaná inflace od té skutečné nijak neliší.

Co z toho vyplývá pro Českou republiku? Zatím těžko říct, pro nás v současné době bude hrát větší roli vývoj kurzu české koruny vůči Euru a při jakém kurzu dojde k fixaci na Euro, a o tom je zatím předčasné hovořit (i když v ČNB jistě nějakou představu mají). Ale samotné převody cen z korun na Eura zřejmě nebudou mít žádný velký dopad, a to i přesto, že si lidi budou myslet něco jiného.