středa 18. dubna 2007

Škoda Auto, odbory a ekonomická efektivita

Odbory ve Škoda Auto se po dlouhém neúspěšném vyjednávání s managementem rozhodly zahájit stávku. Tento scénář se se železnou pravidelností opakuje každé dva roky při vyjednávání o nové kolektivní smlouvě - někdy to jde snáze a jindy zase ne.

Ke stávce se vyjádřil kdekdo. Václav Klaus vyjádřil znepokojení nad signalizačním efektem tlaků na růst mezd. Petr Nečas varoval před odchodem firem dále na Východ. Další odborové organizace vyjádřily škodováckým odborům svou podporu. Seriózní ekonomická analýza však chybí, z ekonomického hlediska nejlépe popsal situaci Daniel Münich, když znovu uveřejnil svůj článek z roku 2001 na stejné téma (samozřejmě, musíme se vžít do situace roku 2001). Přesto většina diskutujících pod jeho článkem vůbec nepochopila, o čem je řeč.

Co tedy říká roli odborů ekonomická teorie, bez toho, abychom dělali konkrétní soudy o tom, jestli je to dobře nebo špatně?Co vlastně odbory chtějí? Konkrétní cíle se mohou lišit, ale obecně platí, že odbory se snaží maximalizovat mzdy svých členů. Tohoto cíle se snaží dosáhnout sdružováním, které má zvýšit jejich vyjednávací sílu. Kvalitně fungující odbory (tedy takové, ze kterých mohou mít radost jejich členové) budou samozřejme s firmou tvrdě vyjednávat, aby dosáhly svého cíle, a nakonec se jim téměř jistě podaří získat část ekonomické renty, kterou firma vytváří.

Kdo na takové akci vydělá a kdo na ní tratí?

Předně je třeba říci, že z hlediska celkové ekonomické efektivity to bude, až na naprosté výjimky, téměř jistě ztrátová akce. Existence odborů narušuje ekonomickou soutěž tím, že firma musí zaměstnancům vyplácet vyšší než tržní mzdu. Argument, že vztah firmy s jednotlivým zaměstnancem je nerovnoměrný a že tedy firma tlačí zaměstnance tak říkajíc ke zdi, neobstojí. Firma totiž nesoutěží se zaměstnancem, ale s ostatními firmami, kam zaměstnanec může odejít, pokud by tam nalezl lepší podmínky nebo nižší vyšší mzdu. Samozřejmě, takový odchod je pro zaměstnance spojen s určitými náklady, a proto bude na trhu existovat určité rozpětí mezd, ale toto rozpětí nebude velké, jelikož zaměstnanci mohou z firem odcházet poměrně snadno. Narušení tržních podmínek ekonomicky způsobí snížení společenského přebytku, který výrobní proces vytváří.

Tou výjimkou, kdy by role odborů mohla být z hlediska celkové efektivity pozitivní, je situace, kdy je firma dominantním poptavatelem (monopsonem) na trhu práce. Pak můžou odbory s určitou vyjednávací pozici tuto dominanci oslabit. Taková situace však nastane jen zřídka - a navíc s tím, jak roste mobilita obyvatelstva a zkvalitňují se informační toky o situaci na trhu práce, se pozice případných monopsonistů dále oslabují.

Je ovšem pravda, že ačkoliv ekonomická efektivita jako celek utrpí, existují skupiny, které na existenci odborů vydělají. Kdo to bude?

Zcela jistě na existenci odborů vydělají jejich členové, případně i ostatní kmenoví zaměstnanci, pokud se kolektivní smlouva vztahuje i na ně a pokud tedy ve firmě zůstanou. Teď nemám na mysli situaci, kdy odbory například dovedou firmu ke krachu, takové odbory nemyslí ani na své členy - tady se bavíme o takových odborech, které odvádějí svou práci dobře. Přesto je však naprosto logické, že ne všichni zaměstnanci ve firmě zůstanou. Firma maximalizuje zisk, a pokud se cena některého výrobního faktoru (v tomto případě práce kmenových zaměstnanců) zvýší, nahradí ho částečně jiným výrobním faktorem - například nekmenovými zaměstnanci nebo kapitálem. Krajním případem takové substituce výrobních faktorů je odsun celé výroby do jiné země s příhodnějšími podmínkami pro výrobu.

Samozřejmě, že odsun výroby jinam je až krajním řešením, které je, podle konkrétních podmínek, poměrně nákladnou operací. Avšak substituce výrobních faktorů bývá, alespoň v určitém měřítku, schůdným a hojně využívaným řešením. Po celou historii lidské civilizace pozorujeme nahrazování lidské práce stroji - prostě proto, že reálné mzdy v dlouhodobém měřítku stále rostou, zatímco reálný výnos z kapitálu zůstává už po staletí konstantní, zhruba na úrovni dvou procent. Díky ekonomickému růstu se pro práci vždy nachází nové uplatnění, avšak ve spoustě výrobních činností práce ztratila svou dominantní pozici, prostě proto, že její využití je zcela nerentabilní.

Druhý příklad substituce výrobních faktorů, nahrazovaní práce kmenových zaměstanců prací jiných zaměstnanců je patrný v případě Škoda Auto. Firma místo toho, aby zvyšovala počet kmenových zaměstnanců, najímá smluvní (většinou zahraniční) zaměstnance přes agentury. Těm nemusí platit tak vysoké mzdy a nemají ani takové mimoplatové výhody jako kmenoví zaměstanci.

A kdo na existenci odborů prodělá?

Prodělají zaměstnanci, kteří kvůli substituci výrobních faktorů přijdou o práci nebo se budou muset nechat zaměstnat za horších podmínek přes agenturu. Ačkoliv se o tom nemluví, tyto dopady mohou být výrazné. Zatímco odbory usilují o prospěch svých členů, tento prospěch je provázen negativními dopady na ty, kteří stojí mimo. Problém je o to větší, že mezi tyto lidi patří zejména jedinci, kteří mají menší schopnosti a jsou hůře zaměstnatelní. Pokud má firma dva zaměstnance a jednoho se rozhodne propustit, propustí toho méně schopného. Pokud odbory vybojují mzdu vysoko nad tržní mzdou, lidé, jejichž přínos pro firmu je právě na hranici tržní mzdy, práci nenaleznou. Ačkoliv odbory tvrdí, že chrání slabé, těm nejslabším naopak škodí.

Druhou skupinou, která utrpí, jsou vlastníci firmy, kterým se sníží zisk - prvním důvodem bude neefektivita spojená s nucenou substitucí výrobních faktorů, druhým důvodem bude určité snížení výroby spojené s vyššími jednotkovými výrobními náklady.

A jaké dopady mohou mít akce odborů z hlediska makroekonomické situace?

Signální efekt, o kterém hovořil Václav Klaus, určitý dopad mít může. Škoda Auto je významnou firmou a případný úspěch odborů může posílit pozice odborů v jiných firmách. Hovořit o tom, zda tomu tak skutečně bude, by bylo jen spekulací. Pokud by však uspěly další požadavky na rychlý růst mezd vyšší než růst produktivity práce, dočkali bychom se reakce centrální banky v podobě zvýšení úrokových sazeb, kterým by se ČNB snažila zažehnat inflační tlaky. Vyšší úrokové sazby pak zbrzdí ekonomický růst.

Větším problémem než zmíněný signálním efekt je nepružnost mezd směrem dolů. Ukazuje se, že zatímco v případě hospodářského růstu mzdy rostou poměrně snadnou, pokles mzdové hladiny v případě recese je mnohem obtížnější. A protože mzdy neklesají, firma sníží množství najímané práce - zaměstnance propustí. Čím výše se mzdy vyšplhají v okamžiku růstu, tim větší bude propouštění v recesi. Samozřejmě, snížení mezd v okamžiku recese by do velké míry tento problém vyřešilo, jenže v reálném světě je tento krok prakticky nerealizovatelný - zejména právě díky kolektivním smlouvám vyjednaným odbory.

Posledním faktorem jsou dopady na hospodářský růst. Desetina procenta hospodářského růstu se naakumuluje za padesát let v každoroční ztrátu pěti procent hrubého domácího produktu. Ačkoliv se může vliv odborů na ekonomickou efektivitu bagatelizovat jako zanedbatelný, i malá ztráta může mít rozsáhlé dlouhodobé následky a není tak dobré ji podceňovat.

8 komentářů:

  1. a ted nam tu napiste vas mesicni prijem.

    OdpovědětVymazat
  2. Nechci být populista, ale... Škodovka najímá přes pracovní agentury dělníky mimo jiné i proto, že jich má sama málo. Ne proto, že by kmenové nechtěla. To je dáno i tím, že leží v místech, kde není díky blízkosti Prahy (a dnes už i konkurenčního Kolína) taková nouze o práci jako v místech z nichž se rekrutují její \"smluvní\" zaměstnanci (vracející se pomalu, ale jistě díky fabrice Hyundai nazpět). Takže místní lidé mají mnohem větší možnost výběru z volných míst, než lidé v krajích z vyšší zaměstnaností a málo rozvinutým pracovním trhem. S článkem jako takovým souhlasím, i když většího strašáka než přílišné zvyšování mezd na úkor produktivity práce vidím v zabetonovaném pracovním trhu díky regulaci nájemného apod. V odborech nejsem a z okolí vidím, že i odboráři kopou v první řadě hlavně za sebe.

    OdpovědětVymazat
  3. 1) Taková situace však nastane jen zřídka – a navíc s tím, jak roste mobilita obyvatelstva a zkvalitňují se informační toky o situaci na trhu práce, se pozice případných monopsonistů dále oslabují.

    Monopsony alespoň v rozsahu měst jsou v ČR spíše normou než výjimkou. Pokud do města přijdou 2-3 zahraniční investoři ze stejného oboru, velmi rychle se dohodnou že si zaměstnance přeplácet nebudou, přestože je jich nedostatek. Personalisté to u piva ochotně dosvědčí.

    2) Existence odborů narušuje ekonomickou soutěž tím, že firma musí zaměstnancům vyplácet vyšší než tržní mzdu.

    Ehh?!? Cena, vzniklá dohodou, a akceptovaná oběma stranami podle vás není tržní?!? Kde jste prosím studoval?

    OdpovědětVymazat
  4. Personaliste u piva mozna take (i kdyz uz asi mnohem mene radi) dosvedci, jak nestabilni casto takove kartelove dohody byvaji. To mate podobne jako s OPECem. Nekolik desitek let se snazil utahovat kohoutky s ropou a nakonec se vzdycky nasel nekdo, kdo dohodu porusil a ropu dodal. Podobne je to i s kartely na strane poptavky po praci. Dokazu si predstavit monopson na velmi malem ceskem meste, ktery ale spise vypada tak, ze mensi firmicka nekde na Ceskomoravske vrchovine nuti zamestnance k praci nacerno s tim, ze oni si muzou dojit jeste pro podporu. Podobne mozna u nekterych velmi specializovanych profesi, ktere pozaduje jen par firem, jenze takovi lide vetsinou nejsou spatne placeni. Rad se ale necham presvedcit o opaku nejakym rozumne dlouhym seznamem monopsonnich situaci z ceskych mest - jiste by to nemel byt problem, kdyz je to v ceskych mestech spise normou.

    Trzni mzda neni takova, na ktere se dohodnou dva subjekty, z nichz jeden disponuje monopolni silou. Trzni mzda je takova, za kterou firmy na konkurencnim trhu poptavaji prave takove mnozstvi prace jake lide za danou mzdy nabizeji. O tom, ze vyjednana mzda neni trzni, svedci i skutecnost, ze se do Skoda Auto nechavaji pres agentury najmout i lide za nizsi mzdu nez tu, ktera byla sjednana s odbory. Kdyby mzda byla trzni, tak by tomu nemohlo byt, protoze by na trhu uz nebyla zadna dalsi dostupna pracovni sila.

    Zkratka a dobre - mzda, pri ktere dostupna nabidka prace prekracuje poptavku po praci, neni trzni. Na to staci i prvni semestr mikroekonomie.

    OdpovědětVymazat
  5. Jak mohou mít odbory \"monopolní sílu\", když tvrdíte že kartely \"nefungují neboť jsou nestabilní\". Tož si vyber, chlape.

    - O tom, ze vyjednana mzda neni trzni, svedci i skutecnost, ze se do Skoda Auto nechavaji pres agentury najmout i lide za nizsi mzdu nez tu, ktera byla sjednana s odbory.

    Opravdu? Pokud je takových jen zlomek jsou pro trh irelevantní a nic tedy nedokazují. Pokud je jich většina, jsou zase irelevantní odbory. V obou případech zůstává cena za které se směna práce uskutečňuje tržní.

    - Kdyby mzda byla trzni, tak by tomu nemohlo byt, protoze by na trhu uz nebyla zadna dalsi dostupna pracovni sila.

    To zní jako byste opravdu nevěděl že i přes nadprůměrné mzdy je v regionech kde Škoda Auto působí silně podprůměrná nezaměstnanost.

    - Zkratka a dobre - mzda, pri ktere dostupna nabidka prace prekracuje poptavku po praci, neni trzni. Na to staci i prvni semestr mikroekonomie.

    Jistě. Teď ještě najděte ten přebytek na straně nabídky, vy chytráku :)

    OdpovědětVymazat
  6. Mezi diskutovanymi kartely a odbory je hned nekolik kritickych rozdilu.

    Zaprve: kartely jsou nelegalni nebo nevymahatelne. Kdyz se firmy dohodnou, ze nebudou preplacet zamestnance a jedna z nich to porusi, tak ty druhe proti ni nemuzou uplatnovat zadne sankce, protoze podobna dohoda je nelegalni - a vymahanim sankci by se firmy de facto doznaly. Podobne OPEC se muze dohodnout, ze bude dodavat jen urcite mnozstvi ropy, ale kdyz to nektera zeme nedodrzi, ostatni ji nemohou nijak postihnout. To je problem casove nekonzistence (a ekonomie se jim do hloubky zabyva). Naproti tomu odbory jsou chranene zakonikem prace a casto i politickou garniturou. Rozdil ve stabilite takovych usporadani je obrovsky.

    Druhy rozdil je v tom, kolik jednotlivi hraci vydelaji na tom, kdyz kartel porusi (odejdou z odboru). Zatimco ve vami popsanem kartelu je motivace k odchodu potencialne velka, protoze nabidnutim vyssich mezd zejmena v situaci, kdy je volne pracovni sily nedostatek, prilakate nejlepsi zamestnance, tak v pripade odboru tomu tak neni. Pro cleny odboru je nejvetsim rizikem to, ze nahoru vytlacena mzda povede k propousteni (poptavkove krivky jsou sklonene dolu, s tim nic nenadelate, takze kdyz se prace zdrazi, Skoda Auto jich bude poptavat mene). Zejmena nejmene kvalifikovani, kteri v takovychto pripadech budou propusteni prvni, by pak radeji vystoupili z odboru a pristoupili na nizsi mzdu, nez aby byli bez prace. Jenze toto nelze, protoze Skodovka musi zaplatit stejnou mzdu, jakou vyjednala s odbory, i ostatnim. Takze clenove odboru si vystoupenim z odboru nemohou polepsit. Opet naprosto diametralne odlisny rozdil ve stabilite celeho uskupeni.

    \"Pokud je takových jen zlomek ... Pokud je jich většina ...\" Ve Skoda Auto neni lidi najimanych pres agentury ani vetsina, ani zlomek. Je jich ale v radu tisicu. Dost na to, aby bylo evidentni, ze za mzdu sjednanou s odbory by ve Skode Auto chtelo pracovat vice lidi, nez kolik jich Skoda Auto poptava za mzdy dohodnute s odbory. Mzda je tedy vyssi nez trzni.

    \"To zní jako byste opravdu nevěděl že i přes nadprůměrné mzdy je v regionech kde Škoda Auto působí silně podprůměrná nezaměstnanost.\" To samozrejme vim, protoze shodou okolnosti pochazim z Mlade Boleslavi. I kdyz to, co tvrdite, plati o Mlade Boleslavi a Kvasinach, ale nikoliv treba o Vrchlabi (okres Trutnova ma nezamestnanost 7,9%, zatimco republikovy prumer je 7,3% - MPSV). A i v Mlade Boleslavi nebo Kvasinach by se nasla rada lidi, kteri by radi vymenili stavajici (hure placene) zamestnani za zamestnani ve Skodovce, treba i pri o neco nizsi mzde, ale nemuzou, protoze je Skodovka neprijme. Na druhou stranu se pres agentury najima velke mnozstvi lidi ochotnych pracovat i za mnohem nizsi mzdu, aby se Skodovka mohla vyhnout kolektivni smlouve. Presne tahle diskrepance je dukazem toho, ze trzni mzda je nizsi nez ta dohodnuta s odbory, ne to, ze je v regionu nizka nezamestnanost.

    \"...Teď ještě najděte ten přebytek na straně nabídky\" - a ti zamestnanci najimani pres agentury jsou co? Nebo si myslite, ze kdyz chteji delat za 15 hrubeho, tak by za 22 nesli? Jenze Skodovka je za 22 nechce a mene kmenovym zamestnancum platit nemuze, podle kolektivni smlouvy. To je prebytek na strane nabidky. Pri dane cene nabidka prekracuje poptavku.

    OdpovědětVymazat
  7. http://ekonomika.idnes.cz/ekoakcie.asp?c=A070925_160835_ekoakcie_maf

    Automobilka Škoda Auto vyplatí německé společnosti Volkswagen, svému jedinému akcionáři, z loňského zisku dividendu 8,43 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Škoda loni zvýšila čistý zisk o 40 procent na rekordních 11,06 miliardy korun.

    OdpovědětVymazat
  8. A kolik VW do Skody za poslednich 15 let nainvestoval?

    OdpovědětVymazat